Mám moc rád, když se směješ, když seš veselá,

když mě hladíš po vlasech, to teď nikdo nedělá,

vypadalas tak tajemně když si mi vařila, byla si tak roztomilá když si něco rozbila.

Chtělas umět všechno, co do tebe se vešlo,

tancovat ti nešlo, ale tebe to nepřešlo,

po večerech jsme to pilovali, potom jsme se milovali,

tak proč nejsme šťastní, když jsme si to plánovali.

S postupem času první opojení vyprchává,

to je prej normální to se prostě s láskou stává,

ale svýho miláčka si pořád musíš vážit,

začínaj ti vadit chyby, hledat se je nesmíš snažit.

ale jááááá!!

Blb řek jedenkrát,

už to není jako dřív už tě nemám rád,

řeklas to je mi moc líto, snad abych šla?!

Řek sem tak si bež!

A ty si šla....

Proč si člověk uvědomí co vlastně měl,

až když všechno ztratí,

co je to za úděl?

Chtěl jsem dokonalou, holku malovanou,

chtěl jsem vodu v potoce už od pramene slanou.

Matematika je fakt dobrá,

co se týče vztahů lidí věřit se jí ale nedá,

sto není víc jak jedna, když tě ta jedna má ráda,

sto známejch nenahradí jednoho kamaráda.

Vodopád slov už nevrátí cos jednou řek,

paměť totiž nejde vymazat,

nejsi jménem Black.

Když jsem řek ty tři slova,

tak si bež, řek sem si tenkrát poprvé tu svoji strašnou lež.

Prej ráno budu v pohodě,

teď se jenom vyspím,

ale ráno blbě od žaludku,

víš co tím myslím,

pořád tě mám rád a bejt sám nejde snést,

pro ty tři blbý slova, je to moc velkej trest.

napsal/a: --andy86 22:04 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář