No cOment♥ 24.Říjen 2010
tenhle pribech je skutecny ale nestal se me je to pribeh jedne holky
------------------------------------------------------------------------------------------Já si snad nikdy nikoho nenajdu, už je to přes rok co jsem sama. Říkalajsem si, že si kluka najdu v tanečních. Do tanečních chodím právě teď,ale že by to vypadalo, že se tam snad s někým dám dohromady, to asine.. i když možná to vypadalo s Jirkou. Je mu 19 a občas tam zašel, aleasi né no.. má totiž holku. Každej někoho má jen já jsem pořád sama. Aže by o mě už někdo konečně zakopl? No a zpět k tanečním.. tam jsem sedomluvila s Patrikem, mym kámošem ze třídy, ale jaksi se na mě můjmilej kamarád vybodl, takže kromě pár tanců s Jirkou tancuju ještě sKubou.. no jo s Kubíkem, taky od nás ze třídy. Je to milej asympatickej kluk i když jako "kluka" si ho teda představit neumim, alezase je pravda, že ho moc blíž neznám.. To nic ale nic nemění na métragické osamělosti..Tak dneska po škole jdu k holičce na vytvořenínějakýho profi - drdolu na věneček, no jo dneska je věneček a pak už"nazdar" taneční.. celkem jsem si na ty hodiny tanců dost zvykla, alezítra je ještě "věnec" druhý skupiny, tak tam půjdu taky, ať to ještěužiju, domlouvala jsem se i s Kubou, tak to zas bude, to mi zas upadnounohy z podpatků.Už podruhý vstupuju na věneček, tedy teď né na tenmůj.. včera to bylo supr, celkem jsem si to užila a od Kubíka jsemdostala krásnýho méďu a já mu zas dala soba- sobíka! Haha. Tendle večercelkem užiju a všímám si, že mezi mnou a Kubou to začíná pěkně jiskřit.Tenhle večer se projevil jako ještě ulítlejší než předchozí. Nakonecdost odvážně tancuju ve trojce Patrik - já - Kuba.. Spořádáme i několikpiv a naše, teda hlavně Kubovo záměry jsou jasný.. Když později dorazímdomu vezmu si méďu od Kuby k sobě do postele a šťastně usnu..No takvyvíjí se to pěkně, včera jsme byli na plavečáku ještě s mou kámoškou aKubovo kámošem a Kuba v plavkách.. hm super, super. Jak jsem si ho dřívmohla nevšimnout? A dnes s ním mám jít ven.. Tak okolo šestý večervycházím z naší dávno zatemnělé vesničky vzdálené od města (tedy Kuby)asi 2km. Docela mám strach, ale statečně pokračuju dál. Těsně předhřbitovem (střed trasy město - vesnice) Kubíka uvidim, okamžitě sechytnem a jdem.. No tak dlouhou vycházku bych normálně fakt neušla, ales ním jo. Když se po dvou hodinách blížíme celý promrzlý k mýmu baráčkuzačne mě Kuba dost odvážně líbat.. Tenhle večer nemá chybu. A to aninásledující, který podnikáme i s mým pejsánkem. A to můj čoklík (zlatýretrívr) dost jasně neznačil, že Kubu bere.. no jo štěňátka by s nímrád! Hahaha.Ve škole jsem to zkraje chtěla tajit, ale po úternímvýletě v Praze a hlavně zpáteční cestě busem, to ví všichni včetnětřídního. Ještě teď slyším: "Miluji tě"Prožila jsem s Kubounezapomenutelný chvilky na různejch maturákách, ve škole, venku, u násdoma.. A lepšího kluka jsem si snad nemohla přát. Nikdy na ty chvílenezapomenu!Teď jdu domů, tedy směrem, kde bydlí Kuba a pak odtuddomů, ale Kuba se mnou nejde, jen kámoška.. Kuba zase zůstal ve škole aaž na pusu se na mě zase vykašlal. Kdyby jen dnes, ale už poněkolikáté, asi to je na nic, ale já nechci konec, chci pořád Kubu, alenemá to asi smysl.. Když na mě zapomněl (nebo jinak řečeno vykašlal) iv pátek - den našeho dvouměsíčního chození rozhodnu se mu napsat dopis,ať ví jak to cítím.."A MYSLÍŠ ŽE TO MÁ CENU...","BUDEM JEN PŘÁTELÉ,ALE MŮŽEŠ SE MNOU VŽDYCKY POČÍTAT" ..tak to jsou ukázky icq zpráv co minapsal a já? Brečím a strašně to bolí, vím že to dál nešlo, ale já hoasi fakt miluju a ani jsem mu to nestačila pořádně říct.. čekala jsemna správný okamžik a teď? Nikdy jsem nic takovýho necítila, i kdyžkluky jsem už měla, jako bych ztratila kousek sebe, něco co ke měprostě patří! ...Teď už vím, jak vypadá láska. Todle byla prvníláska a jsem za ni ráda i když moc bolela a ještě teď bolí. Nikdy navšechny chvilky ani na Kubu nezapomenu!!
------------------------------------------------------------------------------------------Já si snad nikdy nikoho nenajdu, už je to přes rok co jsem sama. Říkalajsem si, že si kluka najdu v tanečních. Do tanečních chodím právě teď,ale že by to vypadalo, že se tam snad s někým dám dohromady, to asine.. i když možná to vypadalo s Jirkou. Je mu 19 a občas tam zašel, aleasi né no.. má totiž holku. Každej někoho má jen já jsem pořád sama. Aže by o mě už někdo konečně zakopl? No a zpět k tanečním.. tam jsem sedomluvila s Patrikem, mym kámošem ze třídy, ale jaksi se na mě můjmilej kamarád vybodl, takže kromě pár tanců s Jirkou tancuju ještě sKubou.. no jo s Kubíkem, taky od nás ze třídy. Je to milej asympatickej kluk i když jako "kluka" si ho teda představit neumim, alezase je pravda, že ho moc blíž neznám.. To nic ale nic nemění na métragické osamělosti..Tak dneska po škole jdu k holičce na vytvořenínějakýho profi - drdolu na věneček, no jo dneska je věneček a pak už"nazdar" taneční.. celkem jsem si na ty hodiny tanců dost zvykla, alezítra je ještě "věnec" druhý skupiny, tak tam půjdu taky, ať to ještěužiju, domlouvala jsem se i s Kubou, tak to zas bude, to mi zas upadnounohy z podpatků.Už podruhý vstupuju na věneček, tedy teď né na tenmůj.. včera to bylo supr, celkem jsem si to užila a od Kubíka jsemdostala krásnýho méďu a já mu zas dala soba- sobíka! Haha. Tendle večercelkem užiju a všímám si, že mezi mnou a Kubou to začíná pěkně jiskřit.Tenhle večer se projevil jako ještě ulítlejší než předchozí. Nakonecdost odvážně tancuju ve trojce Patrik - já - Kuba.. Spořádáme i několikpiv a naše, teda hlavně Kubovo záměry jsou jasný.. Když později dorazímdomu vezmu si méďu od Kuby k sobě do postele a šťastně usnu..No takvyvíjí se to pěkně, včera jsme byli na plavečáku ještě s mou kámoškou aKubovo kámošem a Kuba v plavkách.. hm super, super. Jak jsem si ho dřívmohla nevšimnout? A dnes s ním mám jít ven.. Tak okolo šestý večervycházím z naší dávno zatemnělé vesničky vzdálené od města (tedy Kuby)asi 2km. Docela mám strach, ale statečně pokračuju dál. Těsně předhřbitovem (střed trasy město - vesnice) Kubíka uvidim, okamžitě sechytnem a jdem.. No tak dlouhou vycházku bych normálně fakt neušla, ales ním jo. Když se po dvou hodinách blížíme celý promrzlý k mýmu baráčkuzačne mě Kuba dost odvážně líbat.. Tenhle večer nemá chybu. A to aninásledující, který podnikáme i s mým pejsánkem. A to můj čoklík (zlatýretrívr) dost jasně neznačil, že Kubu bere.. no jo štěňátka by s nímrád! Hahaha.Ve škole jsem to zkraje chtěla tajit, ale po úternímvýletě v Praze a hlavně zpáteční cestě busem, to ví všichni včetnětřídního. Ještě teď slyším: "Miluji tě"Prožila jsem s Kubounezapomenutelný chvilky na různejch maturákách, ve škole, venku, u násdoma.. A lepšího kluka jsem si snad nemohla přát. Nikdy na ty chvílenezapomenu!Teď jdu domů, tedy směrem, kde bydlí Kuba a pak odtuddomů, ale Kuba se mnou nejde, jen kámoška.. Kuba zase zůstal ve škole aaž na pusu se na mě zase vykašlal. Kdyby jen dnes, ale už poněkolikáté, asi to je na nic, ale já nechci konec, chci pořád Kubu, alenemá to asi smysl.. Když na mě zapomněl (nebo jinak řečeno vykašlal) iv pátek - den našeho dvouměsíčního chození rozhodnu se mu napsat dopis,ať ví jak to cítím.."A MYSLÍŠ ŽE TO MÁ CENU...","BUDEM JEN PŘÁTELÉ,ALE MŮŽEŠ SE MNOU VŽDYCKY POČÍTAT" ..tak to jsou ukázky icq zpráv co minapsal a já? Brečím a strašně to bolí, vím že to dál nešlo, ale já hoasi fakt miluju a ani jsem mu to nestačila pořádně říct.. čekala jsemna správný okamžik a teď? Nikdy jsem nic takovýho necítila, i kdyžkluky jsem už měla, jako bych ztratila kousek sebe, něco co ke měprostě patří! ...Teď už vím, jak vypadá láska. Todle byla prvníláska a jsem za ni ráda i když moc bolela a ještě teď bolí. Nikdy navšechny chvilky ani na Kubu nezapomenu!!
napsal/a: -ChCi- 14:33 |
Příběhy♥
Link
Neznášam tú cestu hore kopcom lesom po tme, 
ktorou musím prejsť každý víkend niekoľkokrát! 
Ale ľudia ktorý sú dole mi za to stoja! <3 < 
