Ahoj,
nevím co chcete slyšet. Jsem úplně obyčejná a přirozená holka jako každá jiná. Kdo by se rád se mnou seznámil napište mi vzkaz nebo na ICQ: 427-121-029
09.Prosinec 2008
Věk
Vše je jen o věku.
Nikdy jsem si to nemyslela, ale postupně to začínám zjišťovat. Je to ohromě ne-fér. Každý má právo projevit svůj názor, ale někteří lidé tohle nechápou. Je mi blbých 13 let. Mám tolik vět co bych rozkřičela do světa. Každý je jiný a Svět je hloupý. Myslete si co chcete. =( ...Kéžby by byl život sjednocen a nikdo se s nikým nesrovnával, že Ty máš víc než já - proč se všichni tak ponižují?
Lidi jsou svině. Znám pár lidí s dobrým srdcem. Vážím si jich, protože ....každý si řekne "Ty seš ještě dítě" .."prosím Tě - co máš Ty za problémy?" Ha. Nikdy rodiče nenapadlo, že třeba oni nám způsobují ty problémy. Moje problémy? Naše problémy? Každý má problémy ...je to divné slovo, co to vlastně obsahuje to slovo "Problém" ?
Momentálně mám nejčernější svědomí, které snad mohu mít - říkáte si, že to může být jen vina Smrti? ,,když nejde o život - tak nejde o nic. Asi bych to měla začít brát na vědomí a nepřemýšlet tak strašně o životě a být jako moji vrstevníci - neboli lidi mé věkové kategorie - užívat si života. Jak říká moje úžasná babička: "Je ti tolik, na kolik se cítíš být" . Aha. Potom mi je 21 :). Nepochopíte. Hrr..věk je strašná překážka. Já musím na mojí vysněnou střední. Doučit se poslední slovíčka z nemčiny, doladit angličtinu a naučit se španělštinu. A letět do Ameriky ...poznat nové lidi - najít mého Gilberta a...s ním založit rodinu a být doživotně šťastná =) . Ach. Chybí mi, ale osm let.
...
autor -Miki- | 16:32   komentáře (3)
01.Prosinec 2008
Proč?
Když tak projíždím ty ,,líbka,, rozhodla jsem se obnovit svůj weblog. Vím,že ho nikdo nečte, takže tu ani nebudu vypisovat nic co by stálo i nestálo za probírání.
Jen chci říct, že já jsem úplně ta normální holka co má ráda smích, lásku a lidi kolem sebe. Nic víc, nic míň. Na světě je asi 10 lidí, kteří mě milují. A asi takových 10 lidí,ktěří mě i nesnášejí. Snažila jsem se nad tím zamyslet a ptám se sama sebe: Proč? Nejsem hezká, nejsem bohatá, nejsem chytrá, nejsem oblíbená a nejsem ani milována člověkem, od kterého bych si to přála. Tak proč? Nevím co mi kdo může závidět. Ve škole jsem průměr. Kamarádů není nikdy dost. Moje osudová Láska s velkým "L" mě naprosto ignoruje, nebo bere jako kamarádku. Ale k čemu mi to je? K čemu? Trápím se, když vedle něj mohu sedět, mluvit s ním, smát se s ním, objímat, dotýkat se ho, ale ....... Je možné, že on to ani netuší, mám  bojovat nebo se vzdát? Taky je mezi námi dost velký věkový rozdíl - ale to by mě nevadilo. Vadilo by to jemu?
On je prostě krásný, plnoletý a užívá si života naplno. Má kolem sebe spoustu "nejlepších" kamarádů a taky hodně holek, které po něm touží (ale určitě míň jak já) - může si zahrávat s každou. A na jednu "malou" holku ani nepomyslí.
No, dost těhlech debat. Pokud se já trápím, nebudu si tady vylévat srdce... Nechci tím nikoho obtěžovat. Nikdo mi nemůžete pomoct. A pokud si tyto řádky mé zpovědi někdo čte - nebude to ON. Tak,že ..přemýšlejte, pomlouvejte, ignorujte - zkrátka myslete si co chcete. Ale mě nezměníte!
Poklona
xxx Miki xxx
autor -Miki- | 16:17   komentáře (0)
O autorovi


Jméno: -Miki-
Region: Praha-východ
O mně:
Můj profil

Poslední články
Přátelé
Vytvořil
Free Blogger Templates