lidi jsou slepí...

jo teďka sem to četla v časopise...a prsotě je to pravda..každej se ohlíží jen sám na sebe...kouká na to ať se má hezky, má hodně peněz, je zdravej, krásnej, oblíbenej, ale nezajímá ho jak se třeba mají lidi kolem něho...nechci být nikdy tak slepá....chci aby se lidi co mám ráda měli hezky...a abych se na ně mohla spolehnout..i když důvěru v lidi abych řekla pravdu sem už uplně ztratila a nevím jeslti ještě někdy budu moct někomu fakt hdoně věřit...teďka zase všecky podezřívám a tak...ale to je jedno...hlavně sem chtěla říct....že sou lidi děsně tupí...nikdo se nebude dívat jeslti seš smutnej nebo ne...tak nečekej že za tebou někdo přijde a bude ti říkat hezký slova aby tě utěšil...musíš prostě přijít a říct: " Je mi smutno, pohlaď mě!" to už snad i ten největší dement a imbecil pochopí... myslím že je to fakt pravda...ale málo lidí to dělá...já to taky nedělám...i když teď sem nejsmutnější ze všech...možná to ani nechci... ale zase kdybych jak píča nad tím pořád nepřemýšlela mohla bych se toho celýho zbavit...nemít svý posraný noční můry, nepřemýšlet nad tím v šalině, ve vlaku, v autě, v hodinách...prostě pořád....je to těžký no...vím co by mi pomohlo...ale nemám na to, to zase udělat...už sem tam jednou byla a stačilo mi...achjo..stala se ze mě fňukna...