_MoJe PoCiTy_

15.Září 2008

Přes všechny pocity, přes všechny city,
zklamání, lásky, zrady...
Jsem stejně tady! !
Předstíraná lhostejnost není snadná
a ty jí stejně nevěříš.

Čím víc se snažím, tím víc jsem bezradná,
každá naše setkání nejsou náhodná.
Vyhledávám tvojí přítomnost,
snažím se ti být nablízku.

......Pořád tě miluju!!!... ....
napsal/a: ...NiCoLeTe... 22:10 Link komentáře (1)




A - jako anděl, kterým ses mi zdál(a)

B - jako budoucnost, cos mi sliboval(a)

C - jako cit, který jsi měl(a)

D - jako dar, co dát jsi mi chtěl(a)

E - jako emblém, co v srdci máš

F - jako fotka, co v lásce znáš

G - jako génius, co v lásce se vyzná

H - jako hříchy, které si přizná

Ch - jako chvíle, kdy něžnost jsme znali

I - jako intimnost, co jsme si přáli

J - jako jistota, když zrady se lekám

K - jako kouzlo, na které čekám

L - jako láska, co v srdcích je vyryta

M - jako mužnost, jenž v Tobě je skryta

N - jako něha, tu láska si žádá

O - jako oči, které mám rád(a)

P - jako polibek, co sladce chutná

R - jako radost, která je nutná

Ř - jako řádky, co jsi mi psal(a)

S - jako slzy, cos vyplakal(a)

Š - jako štěstí, co nezná čas

T - jako touha, která je v nás

U - jako ústa, co jsou na líbání

V - jako víra v lásku a odevzdání

Z - jako zima na severním pólu

Ž - jako život, kterým jdem spolu

napsal/a: ...NiCoLeTe... 22:06 Link komentáře (0)




Ptali se jí na nejdelší okamžik v životě. Zamyslela se. Vzpomínala na nekonečné tři minuty strávené v koupelně.

Bylo jí tehdy šestnáct let. Stála před zrcadlem, dívala se na svou bledou tvář, do vyděšených očí. Hlavou jí plulo mnoho otázek, na které nenacházela odpovědi.

Co když tam ten proužek potom bude? Jsem dost silná na to mít v šestnácti letech dítě? Co řeknou rodiče? Vyženou mě? Budou chtít, abych šla na potrat? Budou chtít, abych se vdala? A co on? Opustí mě? Zůstane se mnou? A co škola? Co řeknou lidi?

Další a další otázky se derou do mysli a ručička na hodinkách se nekonečně dlouho rozmýšlí, než poskočí vstříc druhé minutě.

A kdybych šla na přerušení, měla bych na to vůbec právo? Co by mi působilo větší výčitky - to, že jsem si dítě nechala, ačkoli je mi teprve šestnáct a všechno mám před sebou, nebo jeho zapuzení?
A znovu stejné otázky a strach. Jsem dost silná? Co rodiče? Co on?...

Další nekonečná minuta je u konce. V mysli ale už klíčí rozhodnutí. Nechám si to dítě. Zároveň s tímto sílícím rozhodnutím mizí strach. Do bledé tváře se pomalu vrací barva, zmatek ustupuje...

Třetí minuta uběhla, zbývá se podívat na výsledek testu. Rozhodnutí dítě si nechat trvá...... ale je zbytečné - proužek oznamující těhotenství se nevybarvil. Úleva se vkrádá do šestnáctileté duše zkoušené dívky.

Čekají na odpověď.
"Můj nejdelší okamžik v životě? Tak tedy: Bylo mi tehdy šestnáct let...." napsal/a: ...NiCoLeTe... 21:52 Link komentáře (0)




Zlomené srdce je jako chřipka .Dokud ho pořádně nevyléčíš,budeš si ho s sebou pořád vláčet.Zní to blbě,ale je to tak:trápení si muséš prožít až dokonce,abys na něj nakonec mohl(a) vesele zapomenout.
 ...DiagnoZa... Je prostě fuč!Nikdy ses necítil(a) tak strašně sam(a).Jsi šíleně nešťastná(ý) a zklamaná(ý) a máš pocit,že je konec světa.Je to tak příšerné,až se ti zdá,že už nikdy nebudeš moct mít z ničeho radost.

 NejLePŠí DiAgNoZa

Slzičky a hromada sladkostí.To pomáhá moc ...Rada ode mě ...NiCoLeTe...

napsal/a: ...NiCoLeTe... 21:49 Link komentáře (1)




_°° ..Napiš mi až ti bude nejhůř ....A já přijdu a Pomohu ti !!!! ....Napiš mi....Až se ti bude chtít plakat ....A já přijdu a Půjčím ti svůj Úsměv !!!... ...Napiš mi až se ti bude chtít umřít....A já přijdu a vrátim ti chut do _Života_ napsal/a: ...NiCoLeTe... 21:23 Link komentáře (0)