Nihilismus Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Nihilismus je filosofické stanovisko, vyvracející svět. Tím spíše pak minulou a současnou existenci lidstva,která nemá objektivní hodnoty, účel, srozumitelnou pravdu a skutečnouhodnotu. Nihilisté většinou prosazují všechna či některá znásledujících tvrzení: Neexistuje rozumový důkaz o existenci vyšší mocnosti či boha, morální obecnost není známa, světská etika je neuskutečnitelná. V životě je tedy nemožno dohledat se pravdy a žádná činnost nemá vyšší hodnotu než kterákoliv jiná. - teoretický nihilismus - odmítá možnost jakéhokoli poznání
- praktický nihilismus - popírá mravní hodnoty, nevěří, že by kdy mohla vzniknout slušná a spořádaná společenská organizace
Nihilismus, v přesném překladu vůle k ničemu, používal Nietzsche několikavýznamově: - Považoval jej za vlastní všem metafyzickým systémům. Byl obsažen ve všech západních myšlenkách, náboženstvích, a rozeznával se podle protilidským postojům. Ti, kteří se přikláněli k oněm myšlenkám a náboženstvím, jsou Nietzschempovažováni za slabochy, kteří nemohou nikde ulpít. Nejsou schopnipřijmout nástrahy života a jeho nepředvídatelnou podstatu, a tudíž seuchylují do transcendentálního světa.
- Podle Nietzschehoexistuje i pozitívní druh nihilismu: postoj nadčlověku vlastní, kterýpřijímá smrt Boha (konec veškeré metafyziky, náboženství a všechhodnotových systémů), a je schopen se psychicky vyrovnat s důsledkytěchto faktorů. V tomto směru se Nietzsche považuje za prvníhonihilistu.
|
