♥InfiniTy_Bee♥

Už měsíc jsem na tento den čekala...Čekala, možná někde hluboko, přestože jsem si to ani nechtěla připustit. Ani jsem na to nemyslela a už je to zamnou..Spíš bych řekla, celé předemnou, ale možná ani nikdy nebude x( Ještě teď mám z toho trému, ještě teď mi buší srdce..Ještě teď se mi třepou kapke kolena, tak jako celý den xD Bohužel, nad svou trémou zatím vítězit neumím__Na jednu stranu ten pocit nenávidím. Kousat si do rtu, neustále točit prstýnkem kolem prstu, už tam mám skoro modřinu xD neměla jsem ho vůbec dostat. Na stranu druhou to i miluju, neklid, netrpělivost, očekávání, překvapení, občas i strach ze zklamání.
Kdo by neznal ty dny. Ty dny o kterých víme, že nám mohou změnit celý život, nebo alespoň na nějakou dobu..Ať špatně, či příjemně. Důležitá rozhodnutí, ať už volba školy, výběr partnera nebo zaměstnání. Jsou tady i další, do kterých nás nikdo nenutí, záleží jen na nás..Cesta k osobním životním cílům, snům od dětství, k tajným touhám...Ve všech těchto chvílích proto člověk potřebuje vedle sebe někoho, o koho by se mohl opřít, znát jeho upřímný názor, mít k němu důvěru, kdo má zájem mu pomoci. Já ho naštěstí měla a mámDěkuji
O tomhle jsem nikdy ani nesnila. Ne, že bych snad nepřemýšlela nad tím, jaké by to bylo, nebo jestli by mě to bavilo. Určitě by to bylo úžasné. Ale jsou prostě věci, o kterých lidé vědí, že pro ně nejsou, půjdou jinudy a mnohdy ani nehledí na názory a upomínky ostatních, cítí to tak, proto je to pro ně pravda. A tak i já mám zvolenu cestu, po které půjdu. Teď nastává všude kolem i ve mně zmatek. Je to ale takový milý chaos, docela příjemný, překvapivý..Vlastně jsem za něj ráda__Každý potřebuje občas změnu, nějaký ten nášup, troche přidat..Jen aby se to časem nezvrhlo na nepříjemnou rutinu a hlavně, aby to nezvrhlo nás.
Děkuji Vám