Co dokáže opilec vyvádět za kousky?Pokud Vás to zajímá, můžete si to zde přečíst.
03.Listopad 2009,23:16
. V kolik jede autobus?
Bylo už po půlnoci, když jsem slyšela rachtat klíče v zámku. To se můj první manžel snažil dostat domů po návratu z hospody. Už to trvalo moc dlouho a tak jsem mu šla otevřít dveře. Stál tam na tmavé chodbě a v ruce dřímal něco na tyči, teda nebylo jisté, zda se toho spíše nedržel, aby neupadl.


Udiveně jsem na něj koukala a snažila se pochipit, co to vlastně má vedle sebe. Manžel se mezi tím snažil dostat to něco vysokého do předsíně. Když se mu to konečně povedlo, spokojeně pronesl: "A je to!"Nebyla jsem téměř schopná slova, ve chvíli, kdy v předsíni stála značka autobusové stanice s jízdním řádem a čísly autobusů upevněná jen do betonového podstavce. Zeptala jsem se: "Co to táhneš domů, co s tím tady budeme dělat? Proč si to sem dovlakl?" On se na mě jen usmál a odpověděl: "Chtěl jsem se podívat, kdy ráno jede autobus a ono tam nebylo vidět, tak jsem si to vzal na světlo."Dalších 14 dní jsem musela nutit manžela, aby zastávku vrátil na místo. Střízlivej se totiž bál, aby ho nikdo neviděl.
 
kategorie: alkohol
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
02.Listopad 2009,23:35
. Výtah
Můj první manžel se po vážné nemoci, která mu zasáhla do života, začal velice kamarádit s alkoholem.Jeho kousky občas neměly konkurenci. Občas jsem se ho ani nedočkala. Nastala noc, kdy se opět domů nedostavil a tak jsem šla spát. Nenašla jsem ho doma ani ráno a tak jsem odkráčela do práce. Toho času jsem pracovala u stejného podniku jako on, jen na jiném místě. V práci jsem zjistila, že ani tam se nodostavil. To už jsem byla nervózní, protože nikdy práci nevynechal.

Domů se přikodrcal až večer. Byl zaražený, skoro nemluvil. Najedl se a provinile na mě koukal. Nedalo mi to a zeptala jsem se: " Kdepak jsi se toulal? V práci Tě také sháněli."Opřel si čelo do dlaní a brumlal na půl pusy: "No, šel jsem domů včera v noci,, teda k ránu to vím. Potom vlezl do výtahu a rozčiloval se, že v něm nesvítí světlo a víc si nepamatuju."Udiveně jsem položila další otázku: "Do jakého výtahu? Vždyď tady výtah nemáme."To ho rozproudilo a začal mluvit: "No právě! To mě vůbec nenapadlo, že nemáme v domě výtah. Vlezl jsem do nějaké skříně na chodbě, co tady měli sousedi připravenou na stěhování a usnul jsem tam dřív, než jsem z ní stačil vylézt. Spal jsem tak tvrdě, že mě ráno odvezli stěhováci i s tou almarou, když jsem se probral, nevěděl jsem kde jsem. Bylo to hrozné, cítil jsem, že jedu v autě, ale nemohl jsem ven, protože jsem byl zastavěný nábytkem. Na záchod se mi chtělo, blbě mi bylo, hlad jsem měl a strach, že mě někdo unesl a rozkrájí. Bál jsem se i volat o pomoc! Když mě začali i s almarou rvát s auta, tak jsem se ozval. Málem mě pustili na zem z auta, jak se lekli. Nejhorčí je, že jsem po vysvobození nevěděl ani náhodeou, kde jsem? Plácal jsem se domů celej den, bal jsem totiž až u Olomouce a bez peněz se domů jede opravdu špatně,"Tenkrát manželovi moc do zpěvu nebylo. Na půl roku dokonce omezil pití. Věšřím, že dnes vzpomíná na tuto sitaci s úsměvem stejně jako já.

Já 10 let po rozvodu

 
 
kategorie: alkohol
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
01.Listopad 2009,18:28
. Zepík
Je to už přes 20 let, byla jsem mladá a jezdila jsem na vandry s kytarou přes rameno. Můj první manžel měl stejnou zálibu, byl čtvrek večer a on se vrátil domů s kamarádem Zepíkem. Oslavoval své narozeniny a tak oba vypadali docela hezky. Čekala nás týdenní dovolená pod širákem, ale já musela ještě ráno na 3 hodiny do práce, vyrazila jsem už rovnou s báglem s tím, že se s Davidem sejdeme na nádraží. Vše probíhalo jako po másle. David prý nechal Pepíka u nás vyspat s tím, že až půjde domů, má jen zabouchnout. Bydleli jsme v domě, kde bylo plno zvědavých důchodkyň a navíc se snad dříve ani tolik nekradlo, tak nás zamčené dveře netrápily. Prošli jsme Beskydy a Karpaty, užili si legrace, prohlédli si spousta hezkých zákoutí a po týdnu vyrazili domů. Otevřela jsem dveře a čekal mě šok! V obýváku seděl vyhladovělí a vyčerpaný Zepík, on alkoholik a silný kuřák seděl rozklepaný u stolku lepil si tam z vaiglů cigaretu.„Proboha, Zepíku, co tady ještě děláš?“Odpověděl vyčerpaným hlasem:„Co by? Ten debil mě tady zamknul, když ráno odcházel a telefon nemáte, tak mi nezbylo, než čekat, abych tady nedělal ostudu po baráku, jsem v podmínce a ještě bych musel odůvodňovat, kde jsem se vzal tady v cizím bytě. Tu protialkoholní léčebnu Vám nikdy nezapomenu, bylo tady jen jedno pivo a vyžral jsem vám lednici, kde stejně nic nebylo, než máslo, konzerva, 5 vajec a hnusná zelenina“Po této větě vyletěl z našeho bytu rovnou do hospody takovým fofrem, že se za ním pomalu dělaly plameny. Mělo to něco do sebe, od té doby k nám totiž opilec Zepík nikdy nepřišel.



To je hodná manželka!
 
kategorie: alkohol
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů