04.Březen 2014,02:17

Musím se přiznat, že je mi dnes zcela jedno, kdo sedíve vládních a parlamentních křeslech. Vše hodnotím jen podle toho, jak se mi vté době žije. Do politiky jsem se nikdy nepletla a tak mi ani nehrozil žádnýpostih. Na 100% vím, že kdybych svého syna porodila v dnešní době jako svobodnámatka, tak už ho nemám u sebe, přesto, že si myslím, že i chudá matka je prodítě víc prospěšná, než ústavní výchova. Dnes se to tak totiž řeší. Nemáš napodnájem, nebo máš finanční krizi, že přijdeš třeba o práci a šupky, za patamisociálka a děti jdou do ústavu. Před 23 lety, když se mi narodil syn, dostalajsem byt - teda jednu místnost, ale později jsem dostala 1+1. Nemusela jsemnikoho podplácet, stačil mi zákon, který šel svobodným matkám na ruku. Za otcemého syna mi platil stát, když on neposílal alimenty a tahalo se to po soudech.Ze své mateřské jsem utáhla nájem a dokázala jsem uživit své dítě. Neříkám, žejsem nemusela dobře a opatrně počítat, ale dalo se to zvládnout. 

Věděla jsem, žebudu mít práci a vždy jí dostanu řádně zaplacenou, dokonce jsem měla na výletyvláčkem, na které i dnes syn rád vzpomíná. Dnes bych na to neměla. Navíc sezrovna nacházím v komplikované rodinné situaci a vím, že bych jí zvládala zcelalépe v době, kdy jsem žila v době komunismu. K čemu mi je, že se otevřelyhranice, když na cestování stejně nemám peníze. Ano, jídla bylo na výběr méně,ale myslím si, že bylo zdravější, stačí si vzpomenout jen na obyčejnou konzervuhovězího ve vlastní šťávě, dnes je to nejedlý odpad - dohnaný kořením s podobouspíše k lunchmeatu. To je však jen příklad. Proto je mi opravdu jedno, zda jeve vládě Lojza, nebo Karel, vidím jen to, že dnes už člověk nikdy nebude žít vklidu, ale jen se honit a hrabat ve stresech a nervácích. Přála bych si jenjedno a to moc, třeba jako dárek k narozeninám, aby alespoň na půl roku museličlenové vlády vyjít s minimálním platem bez možnosti sáhnout na úspory a dotoho si zkusili ještě třeba 2 měsíce zamarodit za 3200,- měsíčně vypočítané zminimálního platu.

 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
02.Červen 2010,01:09
Musím se přiznat, že je mi dnes zcela jedno, kdo sedí ve vládních a parlamentních křeslech. Vše hodnotím jen podle toho, jak se mi v té době žije. Do politiky jsem se nikdy nepletla a tak mi ani nehrozil žádný postih. Na 100% vím, že kdybych svého syna porodila v dnešní době jako svobodná matka, tak už ho nemám u sebe, přesto, že si myslím, ýe i chudá matka je pro dítě víc prospěšná, než ústavní výchova. Dnes se to tak totiž řeší. Nemáš na podnájem, nebo máš finanční krizi, že příjdeš třeba o práci a šupky, za patama sociálka a děti jdou do ústavu. Před 23 lety, když se mi narodil syn, dostala jsem byt - teda jednu místnost, ale později jsem dostala 1+1. Nemusela jsem nikoho podplácet, stačil mi zákon, který šel svobodným matkám na ruku. Za otce mého syna mi platil stát, když on neposílal alimenty a tahalo se to po soudech. Ze své mateřské jsem utáhla nájem a dokázala jsem uživit své dítě. Neříkam, že jsem nemusela dobře a opatrně počítat, ale dalo se to zvládnout.
jak se žilo
Věděla jsem, že budu mít práci a vždy jí dostanu řádně zaplacenou, dokonce jsem měla na výlety vláčkem, na které i dnes syn rád vzpomíná. Dnes bych na to neměla. Navíc se zrovna nacházím v komplikované rodinné situaci a vím, že bych jí zvládala zcela lépé v době, kdy jsem žila v době komunismu. K čemu mi je, že se otevřely hranice, když na cestování stejně nemám peníze. Ano, jídla bylo na výběr méně, ale myslím si, že bylo zdravější, stačí si vzpomenout jen na obyčejnou konzervu hovězího ve vlastní šťávě, dnes je to nejedlý odpad - dohnaný kořením s podobou spíše k lunchmeatu. To je však jen příklad. Proto je mi opravdu jedno, zda je ve vládě Lojza, nebo Karel, vidím jen to, že dnes už člověk nikdy nebude žít v klidu, ale jen se honit a hrabat ve stresech a nervácích. Prála bych si jen jedno a to moc, třeba jako dárek k narozeninám, aby alespoň na půl roku museli členové vlády vyjít s minimálním platem bez možnosti sáhnout na úspory a do toho si zkusili ještě třeba 2 měsíce zamarodit za 3200,- měsíčně vypočítané z minimálního platu.
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
13.Únor 2010,03:22
jk
k
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
21.Leden 2010,01:23
1
2
3
4
5
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
27.Prosinec 2009,08:42
Vážení přátelé, redakce jednoho našeho deníku vyhlásila soutěž o nejlepší poznámky
v žákovské knížce. Vyšly v denním tisku dne 31. 1. 2009:

  • Znehodnotil nástěnný výtisk Mendělejevovy soustavy prvků vymyšleným prvkem Spermium.
  • Ruší spolužáky svými vzdechy!
  • O hodině přírodopisu strká ptáka do topení.
  • Při hodině onanuje, prý za světový mír.
  • Celou hodinu si přerovnává pytlík. Takhle se nic nenaučí!
  • Nevhodně nosí do vyučování žvýkací a jiné gumy.
  • Při slohové práci "Nejhezčí zážitek z prázdnin" popsal soulož.
  • Byl přistižen ve školní jídelně, jak líbá spolužačku, máme podezření na lásku.
  • Plive kuličky z železné trubičky.
  • Močí do výše očí.
  • Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!
  • Vyjádřil se o Meresjevovi, že měl amputované nohy až po prdel.
  • Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozornost než já se svým výkladem, prosím o prodloužení.
  • Mlátí lavicí o strop.
  • Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.
  • Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.
  • Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.
  • Rozbila spolužákovi svačinu.
  • Maže tabuli příliš mokrou houbou.
  • Při mé hodině se snažil být hodný. Až moc.
  • Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.
  • Pořád se hlásí.
  • Nechá se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.
  • V hodině tělesné výchovy si odešel zakouřit.
  • Při výletě do Terezína se nechal zavřít do plynové komory.
  • Honza zakřičel: "Ticho!", třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo slyšet po celé třídě.
  • Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.
  • Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
  • Váš syn považuje za samozřejmé se při hodině matematiky procházet po lavicích.
  • Žák o hodině žvýká žvýkačku, já mu ale jen povolil sníst chléb.
  • Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.
  • Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.
  • Směje se mi za zády do očí.
  • Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.
  • Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.
  • Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím vážně.
  • Bez dovolení padá ze židle.
  • Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.
  • Škola není holubník
  • Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
  • Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.
  • Ten roste pro kriminál
  • Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Odmítal vše vydat a nyní i přiznat.
  • Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.
  • Vyhrožuje mi smrtí.
  • Žádá od učitele lepší známku se železnou tyčí v ruce.
  • Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě upálili.
  • Nerespektuje pokyny dozoru o přestávce, na napomenutí reaguje: "Můžu se na to vysr....!"
  • Přinesla do školy DYMOGAM (zápalná tableta proti hmyzu - pozn. red.) a vykouřila celý učitelský sbor.
  • Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: "Piš pět, svačím!"
  • Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.
  • Simuloval zvonění školního zvonku budíkem, a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to školník požádal.
  • Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a zavřel se na záchodě.
  • Běhá po třídě a zvrací židličky.
  • Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se dozvěděl, že propadá z chemie.
  • Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.
  • Váš syn snědl učební pomůcku (až později se vysvětlilo, že šlo o zátiší jablka s mrkví), a tak si učitel místo výtvarné výchovy s žáky povídal o životě.


štěstí
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
25.Prosinec 2009,01:20
mnau


Gratuluji!
Námvšem , kterým je mezi 20. až 55 lety... Podle dnešních pravidel azákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, nemělivůbec šanci přežít... Naše postýlky byly malované barvou, kteráobsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky namedicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli nakole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice ane z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebylijsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky násobvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několikhodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí,jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomnělina brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji demontovali.Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venkurozsvítily
lampy . Rodiče si užilipěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Nemělijsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizníhry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače,chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledalijsme si je!! Spadli jsme
ze stromu, řízli se, zlomili si ruku
či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu
-jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se topřekousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme itrávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme sinevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsmeměli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si...Blahopřeji!!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí ažil jako dítě!!!
I Ty jsi jedno z nich :o).
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
12.Prosinec 2009,00:05
povolení na televizi
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
11.Prosinec 2009,15:33
kotoučák



magneťák a Gott
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
15:28
Prášky na praní
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
15:21

Možná Vás při pohledu na tyto dvěkuličky napadají různé myšlenky. Není to však tak, jak si myslíte,jedná se o hru zvanou Tik - tak, založené na zručnosti. Kuličky semusely rozhoupat pomocí zvedání a povolování ruky tak, aby o sebeťukaly. Šlo o to rozhoupat je tak, aby se setkali vždy nahoře a dole,čím rychleji, tím lépe. Já sama jsem tuto hračku neměla, ale občas mijí někdo půjčil, když mi jí mamka nemohla koupit.

 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
15:07
toulavej pes
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
07:20
Stop opilcům
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
07:17
řidičák
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
07:15
sparty
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
07:11
učení
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
05:40
pionýrka


Pionýři


Pionýrský slib
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
05:39
Násobilka

Hra měla banánek a při strčení banánku do otvoru zprávné odpovědi se rozsvítila žárovička.
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
05:38
Mír
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
05:35
slib straně
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
05:34
Maturita
 
kategorie: vzpomínání
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤ 0 komentářů
Starší články >