Rána bývaj docela dost hnusná, vstávám v 5:10 a to jsem teprv student, jehož ústav je vzdálen pouhých 14 km od rodného domu (možná ňáký ten kilometřík víc, ale což, se mi to měřit nece:-/), bus mi permanentně "skoroujíždí", z čehož je můj táta vždy vedle, jeho připomínky že to nemá cenu, proč se vlastně na školu už nevykašlu přecházím a zdrhám. Za letu shrábnu věci do kabely (na připomínkách typu - už by sis mohla zvyknout balit večer - něco bude), vlítnu do koupelny (mamka dneska s poznámkou co se jí v její koupelně pletu, z čehož dále usuzuji - jakožto i z jiných věcí - že se brzy musí něco stát, takže to vidím buď na most - sice jsem si vždycky chtěla skočit bungee a to víte že skočím, jenže z tohoto mostu se skáče bez lana, nebo na stěhování, jenže na realizaci této možnosti si budu muset počkat ještě takový rok a půl:*(, takže mnohem realističtěji vidím ten most - pro připomínku, nejsem blázen, který by si skočil pro pitomé místo v koupelně, ale dějí se mnohem větší psycha, ale o tom zas jindy), sbalím na stole připravenou snídani (velkej údiv) a zdrhám co to dá. Busák zvyklej se uculuje, lidi otrávený že jsem to zas stihla - a může se jet.

V našem "velkoměstě" čekat na vlak je vopruz - a to ještě když začíná chcat, takže uvítám společnost jednoho klučiny, co denně otročí ve městě hrůzy kam právě valím do ústavu. Docela dobrej týpek, vím že jsem ho vídala na základce, ale to už je let:-0.. První šok co zažiju je ten, že vidím čtvrtoně v kvádrech, doprdele ona je matura?! Jo, ale jen praktická, páč by mi to jinak do mého časového harmonogramu ňák nesedělo (kam by se narvalo poslední zvonění, kerý docela dost schytám - není nad to mít o ročník výš známé - a svaťák to teda fakt nevím), tak se uklidňuji tím, že tu stále přebývám oficiálně a je mi fajn - až na bolení břicha od nervů a pěstí od toho jak jim držím palce, to je fakt o zdraví.

Už mě bolej oči, pošahaná obchodka, ale zdá se vám, že jste furt na complu a to já tu jak magor do něj čučím ještě dobrovolně, tak nic, chtělo by to závěr, sice bych se neměla opakovat, ale rána bývaj fakt hnusná...