píšou mi

27.Únor 2007

ženy životem zklamané: mám z nich strach, strach, že by se chtěly na mne pověsit jako zmoklý zimník na věšák... píšou mi mladé holčičky, tomu nerozumím už vůbec, pochopil bych, kdyby si jako studentky chtěly přivydělat - ale to musí za jinými... píšou mi vdané ženy, patrně zajištěné, dobře vypadající, dobře udržované, které si chtějí jen sem tam nezávazně užít - - konečně proč ne...
Ale nic z toho mne ve skutečnosti nezajímá: nejspíš jsem velmi naivní, ale já doopravdy hledám partnerku, se kterou se dá prožít příštích 30 let... A krásně prožít... Byl bych rád, kdyby zde nějaké takové byly. Nemusí jich být závratně mnoho, vlastně mi stačí jedna... napsal/a: 1hambinec 11:44 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

H. 09.10.2007 08:50:48

Nejsem ani životem zklamaná, nechci se na žádného chlapa věšet, nejsem ani vdaná panička, co si chce jen tak užít, nejsem ani mladá kočička, co hledá padesátníka, aby jí platil, jsem samostatná ženská v nejlepších letech, co by si také přála potkat "parťáka" -v pravém smyslu někoho, na koho je spoleh a s kým by se třeba po bližším seznámení dalo společně plánovat když nic, tak občasné společné trávení volného času, kterého je tak málo.
Proč se vy, chlapi tak strašně bojíte???
Je to tím, že se nás ani nesnažíte poznat, že to berete jen povrchně.