86krikri86krikri86krikri86krikri86krikri

O útulku v Tróji jsem slyšela za svůj život už ledaccos, ale z dnešní, mé vůbec první návštěvy tohoto útulku, si myslím, že to co koluje mezi veřejností za negativa, je z větší části stoprocentně pravda.

Nejsem žádná přecitlivělá slečinka, co by musela hned řešit, když na ní nejsou všichni "sluníčkový", ale tohle jednání, které jsem dnes zažila bylo moc už i na mě. Snažím se však zachovávat klidnou hlavu a trochu dekórum, hlavně při jednání s takoýmito lidmi, ovšem dnes nechybělo moc a neudržela jsem se a málem vybuchla vzteky.

Proč vlastně?

Ztratí se vám pejsek (pro upřesnění, pejska vám ztratí známý, kterému svěřite pejska na pár dní na hlídání) a vám se neskutečně uleví, když zjistíte, že je v útulku a čeká tam na vás. S obrovskou úlevou si pro něj jedete a čekáte, že ho vezmete do náručí a pojedete domů... Ale ejhle...

V pátek nám bylo do sděleno, že pejska srazilo auto a že má zlomenou nožičku, ale že jinak je docela v pohodě. Dnes, 15.4.2012 v 11:00 jsme si pro něj přijeli. Vše zatím vypadalo normálně a vcelku i ideálně.

Nahlásili jsme, pro kterého pejska jdeme, předložili občanku a čekali. Pracovníkem (silnější pán s vousy ve středních letech), který seděl u počítače, nám bylo sděleno, že pejsek má rozdrcenou pánev a že je na utracení. Přes rameno jsem viděla, že v papírech je k pejskovi připsána poznámka "nechodí". Začali jsme být nervózní, bylo nám řečeno, že víc nám k tomu řekne veterinářka, která psa přinese.

Mezitím, co jsme čekali v čekárně zvonil telefon, pochopila jsem, že někdo nahlašuje nějakou paní Večerkovou, že má v garsonce horzně moc zvířat a v garáži koně. V tu chvíli spolu s přísedícími (asi také pracovníky? možná) začali řešit, jak je paní Večerková pošahaná, jaká je to kráva, vcelku dosti nahlas, nešlo to rozhodně přeslechnout. Následoval další výčet jmen. Jmenovitě pak slečna Zárybnická a slečna Točeková a jejich sdružení, jaké jsou to krávy a píči, že akorát škodí atd. V němém úžasu jsem tam stála, jak si mohou dovolit takovýmhle stylem mluvit před někým, kdo si přijde pro psa. V tu chvíli mi nějak na chvilku vyplo vnímání, jen si vybavuju něco jako "čoklové....kráva... pošahaný...píča....". Přijeli jsme tři, všichni tři to moc dobře slyšeli a nevěřícně na ně koukali. Sice dvě z jmenovaných dam znám a i kdybych s nimi měla jakékoli zkušnosti, tak by mě ani ve snu nenapadlo se o nich takto vyjadřovat, nedejbože ještě před veřejností.

O tom, že mi nechtěli přepsat fakturu připsat některé informace, asi z lenosti možná? to rozebírat nebudu...

Ovšem, to jsem netušila, že to nejhorší nás ještě čeká!!

Přišla paní veterinářka s naším pejskem v náručí, zabaleným do deky. S naprosto pohrdavým a povýšeným toném mi povídá: "Vy jste ta Večerková jo? nebo ta.. Zárybnická?", tak jsem jí na to jen odpověděla: "prosím?!". Řekla nám, že pes má rozdrcenou pánev, v podstatě tedy to samé, co nám řekl pracovník již na začátku. Když jsme požadovali víc informací, tak nám řekla, že druhý den už nečůrá a nekadí a že to vypadá, že nám stejně CHCÍPNE. Ano, takto to řekla doslova. Pejska jsme si tedy vzali do náručí a hladili ho po hlavičce, protože byl evidentně rád, že nás vidí a my byli snad ještě radši. Načež nás z této chvilky vytrhla věta paní veterinářky: "No doufám, že nejste ty lidi co mu doma upletou světříček a budou nad ním fňukat".. No to už v nás opravdu začínala vařit krev. Zvedli jsme se, že tedy jdeme domů. Když jsme otvírali dveře, tak se ještě zpoza stolu ozvalo: "Zárybnická je už v Bohnicích aspoň?". Řekla jsem jim, že ne (zahlídla jsem slečnu Zárybnickou na veletrhu forpets a to úplnou náhodou...) a šli jsme s naším pejskem do auta okamžitě volat na veterinu. V neděli mají však všude zavřeno, nebo až od odpoledne, tak jsme objezdili půku Prahy a nakonec skončili na veterině na úplně opačném konci Prahy.

Tím pro nás ale, jak jsme ještě netušili, neskončil tyjátr "Trojský útulek"!

Po příchodu na veterinu jsme zjistili, že v papírech z útulku je v kolonce "léčba" napsáno jen "metacam inj." Nic víc. Vzali jsme tedy pejska na rentgen, protože jsme v Tóje nedostali zprávu o tom, co pejskovi vlastně doopravdy je. Rentgen se dělal 3x a to ze všech stran, ale ani jeden NEPROKÁZAL rozdrcenou pánev. A i my, jakožto laikové, jsme viděli, že pánev rozhodně není poškozená, jak nám tvrdili. Pouze se prokázalo, že na jedné straně je pánev lehce naštíplá a u druhé nohy že je vyhozená kyčel z kloubu. Také, že má plná střeva a měchýř, což by odpovídalo tomu, když říkali, že pejsek nečůral a nekakal. Protože jsme nevěděli, čím ho léčili (jestli vůbec léčili), a co mu tedy můžeme nebo nemůžeme dát, volala jsem opět do útulku v Tróje. Dostala jsem číslo přímo na onu paní veterinářku (jméno netuším, nepředstavila se, jen vím, že byla špinavá, měla delší vlasy, prošedivělé a byla fakt nepříjemná, možná nemá vlastně vůnbec ráda zvířata?? podle jejího chování..). Představila jsem se, řekla o jakého pejska jde a poprosila jí, jeslti by mi mohla sdělit, jaké léky dnes dostal.. dostala jsem odpověd: "Vy toho čokla jako necháte naživu??" Chtěla jsem zareagovat opravdu nepříjemně, ale neudělala jsem to, pouze jsem jí znova položila otázku. Tentokrát byla odpověď: "metacam, injekčně". Nic víc. Poděkovala jsem, ač tedy nerada, a telefon položila.

Takže jestli si toto bude číst paní veterinářka z Troji, tak věřte, že ten pes, který podle ní MÁ CHCÍPNOUT a my se rozhodli, že tohle opravdu není pes na umírání, natož na doporučovanou EUTANAZII, se po příchodu na travičku vyčural, vykakal, dokonce sedí a snaží se i na nožky chodit. Je spokojený, baští, mazlí a myslím, že je rád, že se odtamtud dostal.

Pokud takto přistupují ke všem psům, nedivím se, že jich tolik nechávají utratit. Proto prosím všechny, hlídejte si své pejsky, nenechte je projít tímto peklem, protože nikdy nevíte, co se jim na jejich toulkách může stát.

Pozn. 1. Pejska jsme si vyzvedli až za dva dny, protože v den příjezdu na útulek, když jsme volali, byl na veterině a než by se vše dořešilo a dojeli jsme, tak by měli zavříno. Druhý den jsme museli pracovně od rána do večera být mimo a nesehnali jsme nikoho, kdo by byl mobilní a pro pejska sjel (tahat ho MHD v jeho stavu nám přišlo hloupé). V útulku byl tedy necelé dva dny.