moje láska
Já jsem tak hrozně spokojená,že si občas říkám,že z toho mám až strach,abych zase nenarazila,proto asi taky ted trvá než mu začnu pořádně věřit,bojim se dalšího zklamání.Ale Petr je moje zlatíčko,dokonce spolu jedeme do chorvatska,na to se hrozně těšim,sice říkám že s nim do tý doby už dávno nebudu,ale když vidim jakej má vztah s mojí rodinou tak občas přemýšlím jestli by vůbec šlo kdyby se přestali vídat,jako máma ho ted den nevidí a hned mi říká jak se stýská,oni spolu chodí na pivo a pokecaj si všem možným,taky nám ted doma hodně pomáhá,no domácnost bez chlapa jaksi nefunguje....ted mi spravoval okno a bude nám pomáhat s bouráním plotu na chatě,prostě je strašně hodnej takový moje zlatíčko....jsem za něj hrozně ráda.Ted je i doma větší klid a máma je docela v pohodě Petra bere jako vlastního syna a moje sestra po něm stále vyjíždí,ten si z toho dělá prdel,ale ona je prostě hustá.Akorát začínám cítit,že se mi mění city a je to strašně divnej pocit,občas mu chci říct,že ho miluju,ale nevim jestli to tak cítim,vim že ho má strašně ráda,ale pro mě slovo miluju znamená strašně moc,co nedokážu ani vyjádřit,tudíž si chci nejdřív toto urovnat,jiank on mi občas řekneže mě miluje,ale vždy v takovou divnou chvíli,třeba minule mi to řekl,když jsem byla trochu opitá a on mě dával spinkat.Já čekám na opravdovej cit,až si budu jistá a taky ve vhodnou chvíli.Navíc už to asi říct neumim,dlouho jsem toto nepoužila,ale ted jsem opravdu zamilovaná...........zlatíčko jsem strašně ráda,že Tě mám
