| DALŠÍ BLOG »

---

Kůň (Equus caballus) patří do řádu lichokopytníků a čeledikoňovitých. Dále sem patří zebry, osli, poloosli. Jednotlivé druhystanuli na různých stupních fylogenetického vývoje, a jsou proto isvými morfologickými vlastnostmi velmi odlišné.
Tyto plemenné skupiny se dělí na četná plemena.
Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků, a to od koně Převalského - kertaga (Equus przewalskii), tarpana (Equus gmelini), koně západního (Equus robustus) a koně severského (Equus gracilis).Plemen chovaných v jednotlivých zemích je mnoho. Jejich vývoj bylvýrazně ovlivněn celým komplexem prostředí, a tak vzniklo mnoho plemens výraznější diferenciací morfologických vlastností. Uvedené zoologickéroztřídění equidů má orientační význam, a proto jednotlivé druhy dálenerozvádím.
Tolik na úvod trochu nesrozumitelného psaní :)

Pony

Až na několikv poslední době prošlechtěných plemen patří poníci k starobylýmtypům. Hlavním kritériem pro tuto kategorii je výška, v různýchzemích se však hranice trochu liší. Většinou se za největšívýšku ponyho považuje 130 cm, jinde však až 145 cm. Ve skutečnostito není obecně platný znak. Kaspický pony nebo nedávno vyšlechtěnáfalabella měří méně než jeden metr, a přesto jsou tovzhledem i povahou „malí koně“, ne poníci. Naproti tomu někteříponyové, např. fell, dales nebo ruská vjatka, měří 145 cm,ale mají vlastnosti poníků. Pony má totiž typickou hlavu, krátkéa jinak utvářené uši, odlišné proporce a často i zvláštnípovahu. I pohyb bývá odlišný. Většina poníků patří k místním,na omezeném území žijícím typům. Někteří žijí třebajen na jediném ostrvě nebo v jednom pohoří.   

Chladnokrevníci

Jsou to těžcí koně robustnístavby, tradičně odvozovaní od vymřelého druhu Equusrobustus. Ve skutečnosti tato směs vymřelých druhů koníneměla vlastnosti chladnokrevníků, šlo jen o zvířata o něcovětší než současní divocí koně. Dnes odborníci soudí,že k předkům chladnokrevníků patřil lesní tarpan, alejejich vzhled i vlastnosti jsou dílem lidského chovatelskéhoumu. Prvním historicky doloženým těžkým plemenem jearmonický („přímořský“) kůň, který svou velikostí asilou udivoval římské autory. Žil na pobřeží mezi ústímSeiny a Loiry a odtud se šířil na severovýchod. Chladnokrevnícimají mohutný formát, silnou kostru, mocné svalstvo a těžkou,hrubou hlavy. Profil je často vyklenutý (klabonos), na krku jetukový hřeben a na nohách rousy, dědictví po lesnímtarpanovi. Největší velikosti dosáhli chladnokrevníci až v minuléma tomto století.  

Teplokrevníci

Tito vysocí, ale lehcí koně jsou nejpočetnější,nejrozšířenější a nejoblíbenější skupinou koní. Jsoutemperamentní a hodí se k jízdě i lehkému tahu. Dnes jsouto především sportovní koně. Jejich pravlastí je východníEvropa a Přední či Střední Asie. Nejušlechtilejším aprokazatelně jediným čistokrevným plemenem je arabskýplnokrevník, základ většiny cenných chovných linií na světě.Jeho potomkem je i anglický plnokrevník; na jeho vzniku se podílelitaké berbeři a starobylí britští koně. Velmi ušlechtilíjsou také někteří koně íránští a středoasijští, i kdyžčistota jejich chovu nebyla tak žárlivě střežena jako v Arábii.    Většina dnes chovaných plemenjsou tzv. polokrevníci, výsledek křížení plnokrevných koní(musí mít alespoň 50 % jejich krve) s tzv. obecnými koňmi z různýchoblastí, podle nichž jsou zpravidla pojmenováni (dánský,holandský, hannoverský). Teplokrevníci mají živýtemperament, vyšší rychlost, vydatnější chody (způsobypohybu) a jsou učenlivější než chladnokrevníci. 

Plemena koní nejsou neměnná,chovatelé je neustále přizpůsobují současným požadavkůma módě. Původní ráz se mnohdy stírá, mění se určeníplemene, např. kočároví koně se mění na jezdecké. Naopakvymizelá plemena se rekonstruují za použití příbuzných typů.Vznikají i zcela nová plemena určená k zvláštním účelůmnebo jako zajímavost. Příkladem jsou dnes tak cenění minikoně.

napsal/a: Adik555 17:52 | Skupiny koní Link komentáře (0)