12.10.2007 song: goo goo dolls Iris

V jedné z těch mých divných chvílí, kdy myslím ve verších a malinko miuniká realita, mě napadla pošetilá myšlenka. Proč mě nikdy nikdo zničehonic neobjal?!
Jen tak, spontánně. Kdyby k tomu nebylo potřebaloučení, ani útěcha. To by bylo moc hezký. Určitě bych z toho byla všoku, pár vteřinek úžasu.
Lidi se málo objímají. Kdekdo by na mě hleděl jako na blázna, kdybychse mu zavěsila kolem krku. Kdekdo by mě pohoršeně odstrčil. Ale třebaby byl někdo, kdo je sám, rád za trochu lidskýho, objímacího tepla.Jenže já nemám tolik odvahy to zkusit.
Objímat lidi.
Nevím, jestli chtějí cítit teplo.
Nevím, jestli nejsem sama, komu je zima.
Ještě jsem nepotkala člověka, kterej by mě nečekaně obejmul. Asineexistuje. Ale kdoví, třeba čeká tajemnej objímač za dalším rohem.Nejspíš ho ale nikdy nepotkám. A co z toho? Byl by svět barevnější?
Nebyl, ale byl by nádherně rozmazanej...