DUŠE STROMU

 Podívej tady všudejsou stromy.. mnoho stromů…

 A tuhle jeden stojí..stojí tak stranou, avšak je tak blízko.. je menší.. povadlejší.. smutnější....neční tak do výšky..možná i trochu splývá. a však tu je.. Všechny ty větvetohoto stromu i ta kůra , kořeny, květy, každičký záhyb  .. to jsem já..

Ty jdeš okolo..spíš. vlaješ.. nadnášíš se s lehkostí..náhleses zastavila..zarazila.. koukáš na mě.. Těma velkýma modrýma očima .. nejspíšpřemýšlíš.. prohlížíš si mě.. ze všech stran .. každé moje zákoutí…zkoušíštvrdost moji kůry…   jemnost mýchkvětů…..

Víš…

 Občas se nějaká tavětev poláme, ale ty jdeš a obejmeš ji s lehkostí… uzdravíš ji..

Občas je větev oškubaná.. ale ty jdeš .. a  podlesebe (když to potřebuji a ty to víš) ji případně urveš.. radši hned.. než abyse dlouho trápila..

Občas si potřebují listy promluvit .. vyřvat se.. ulevitse.. ale ty jim to dovolíš..nakloníš se .a posloucháš..posloucháš, co listy ševelí…pochopíš…

Občas nějaký ten květ uvadne..upadne.. ale ty mu pomůžešprobudit se..vstát.. ukážeš mu celý svět..ukážeš mu ho tak jak vypadá..

Občas  duše stromuztroskotá.. ale ty ji začneš slabě, tichounce, jemně hýčkat a nadnášet....

Občas  květům zaslepíoči..černá.… ale ty jim ukážeš jakou barevnou paletu umí používat svět…

Občas se cítí celý ten strom.. nějak sám a stranou.. ale typřispěcháš..podepřeš ho a začneš si s ním povídat.. ukážeš mu kolikdalších stromů na světě ho podporuje..

Občas srdce stromu přestane tlouct..přestane doufat.. ale tyho jedním malinkým úsměvem znovu rozbušíš.. dáš mu naději..

Víš.. pochopení .. toho si vážím.. a ty mi ho dáváš..znamenáš pro mě moc.. víc než umím vyslovit…( víc než si myslíš)… pomáhášmi  hodně.. Dáváš mi naději.. světlo doživota… Díky tobě tu ještě jsem.. nedokážu si tento maličký svět bez tebepředstavit…

Víš.. máme k sobě tak blízko..

MTR

Jendou pro tebe ten strom nakreslím i s malířem.. coumí rozdávat barvy..aniž by jimi trpěl..