(" nečekej na nebe.... budeš o pár metrů, budeš o pár metrů.... níž...")

Napsala báseň...
o zkaženosti Světa
a sama se účastnila jeho zvráceností
a nestyděla se.
Napsala básničku...
o zkaženosti lidí
o jejich podivných orgiích
a sama mívala odřený kolena
a spálený nárty,
chodila po světě a usmívala se
(na loktech strupy).
Kasala si sukně
na hranice morálky plivala
a smála se
tak hlasitě se smála!!!
Chodila po světě
s úšklebkem zřivenou tváří
nehty se podepisovala na záda.
Ze země za orgasmem
padala
k ránu protřepanýmu nad hrnkem kávy.
A nikdo nic nevěděl
(to ty oči melancholika)
Romanticky.
Napsala báseň...
o zkaženosti světa
a pak s očima jiskřícíma
rozpálenýma dlaněma
zkoušela
po který cestě je zajímavý jít.
Balancovat a pohrdat konvencemi.
A byli lidi,
co o tom nemluvili.
Napsala jsem báseň...