Zmačkaná krabička od samoty
víc s Tebou než bez Tebe, víc sama než s Tebou,
broukám si pod nos písničku,
výčitky do dna nedopitý,
nebolí, neřvou.

Krásný jsou noty, slzy hudebníka,
oči mám úplně dokořán zavřený,
klavírní bolest do ticha vzlyká,
stejnýma rukama byly jsme stvořeny,
pro radost z hloupostí,
pro mír ve Tvým boji.