Život je větší pán než člověk 14.Září 2008
Naštěstí nebo bohužel?
Já nevím,jestli se mám smát a nebo brečet,ale tenhle pocit mě pronásleduje už celý víkend..Všechno je zase jiné-já se vrátila ke svým zvykům a začínám zase žít,tak,jak mi to vyhovuje..Venku se zase začínáměnit roční období-PODZIM.Já osobně tohle období nikdy neměla v oblibě,ale čím dál tím víc se mi tohle období zamlouvá nejen pro to,že se všechno/příroda/ dostává do "klidu" a tím poodhaluje čím dál tím větší tajemství.
"Já nejsem z těch,co po těžký ráně nevstanou."
Proto po několikaleté zkušenosti se mi LÉTO začalo jevit jako období strašných změn..Největší + je Chorvatsko,kde to pořád ještě miluju-takovej druhej domov...Místo plný strašnejch citovejch zážitků,několik mých poPRVÝ..
ZIMA je pro mě obdobím,kdy je všechno takové zvlštní a s loňskou zimou mám nedobré zkušenosti..
JARO je přece jenom o poznání lepší,ale jen tím,že se kompenzují vzpomínky z "mládí"..Jenže rány po loňsku jsou přece jen silný..
Takže jsem srhnula celkovej pohled na dobu a vypadá to,že zatím můžu bejt štastná-kéž by alespoň z maličkostí..
napsal/a: Adus-Hka 19:51 | Link komentáře (0)Naštěstí nebo bohužel?
Já nevím,jestli se mám smát a nebo brečet,ale tenhle pocit mě pronásleduje už celý víkend..Všechno je zase jiné-já se vrátila ke svým zvykům a začínám zase žít,tak,jak mi to vyhovuje..Venku se zase začínáměnit roční období-PODZIM.Já osobně tohle období nikdy neměla v oblibě,ale čím dál tím víc se mi tohle období zamlouvá nejen pro to,že se všechno/příroda/ dostává do "klidu" a tím poodhaluje čím dál tím větší tajemství.
"Já nejsem z těch,co po těžký ráně nevstanou."
Proto po několikaleté zkušenosti se mi LÉTO začalo jevit jako období strašných změn..Největší + je Chorvatsko,kde to pořád ještě miluju-takovej druhej domov...Místo plný strašnejch citovejch zážitků,několik mých poPRVÝ..
ZIMA je pro mě obdobím,kdy je všechno takové zvlštní a s loňskou zimou mám nedobré zkušenosti..
JARO je přece jenom o poznání lepší,ale jen tím,že se kompenzují vzpomínky z "mládí"..Jenže rány po loňsku jsou přece jen silný..
Takže jsem srhnula celkovej pohled na dobu a vypadá to,že zatím můžu bejt štastná-kéž by alespoň z maličkostí..
napsal/a: Adus-Hka 19:51 | Link komentáře (0)Kdo nezažije,nepochopí.. 19.Srpen 2008
napsal/a: Adus-Hka 22:23 | Link komentáře (0)Máte taky někdy pocit,že Vás nikdo nechápe? Nebo,že je okolí úplně mimo?
Když se s tím pokusíte cokoli udělat,každý dává "vinu" vám....
• Kdo nezažije,nepochopí....
Možná se ptáte,proč sem dávam obrázek nějaké lavičky nebo co že to vlastně spolu nějak souvisí?
Já odpovídám:,,Ano!"
Opravdu mi ještě nevěříte? Ale když Vám to odvyprávím,tak mi snad uvěříte....
Jo tak já se do toho pustím:
Lavička se pro někoho může zdát prachobyčejná věc,pro jiného místo odpočinku a relaxu a pro někoho také osudné místo v jeho životě....
Ano,je to tak....Snad kdybych měla vybrat,tak bych vybrala možnost 1.a 3.
Myslíte ,že na lavičce nemůže sedět člověk,který srší energií? Nebo snad může?
Pokud si myslíte,že nemůže,jste na omylu....může a dokonce i hyperaktivní člověk dokáže sedět na lavičce skoro hodinu či více....
Ale musím podotknout jednu věc,kterou mi snad dáte za pravdu...Na lavičce se sedí lépe za přítomnosti jiné osoby a nejlépe té,která vám způsobuje chvění v břiše...jo každý už ví o čem je řeč...Myslím,že neexistuje člověk(normální člověk),který by tento pocit nezažil...
A zkuste si toto představit s někým,kdo mluví jinak než vy,je starší a vidíte se poprvé v životě..ano,je to velmi zvláštní pocit,pokud se s tím vedle vás bavíte nějakým pro oba cizím jazykem...
Že se taková situace nestává,ale ano,musíte mít to štěstí a doufat,že se naskytne i Vám...
Tento zážitek byl velmi zvláštní,ale velmi silný,aniž si ho uvědomujem (Mily několi× ,snad..)
Jo říkáte si,že jsem mimo a nebo že jsem naivní,to už také zaznělo,ale přiznejme si,stačí se jen zamyslet....život nemusí být tak jednotvárný,když mu trochu pomůžem...
Hudba
Je vlastně abstraktní pojem...a přece je hodně důležitá...docela jsem si k ní vypěstovala dobrý vztah i přes překážky,které mi stály v cestě....Možná to víte,možná ne..But I´m deaf. Jsem hluchá...neslyším...Nosím sluchadla..A i přes to chodím na gympl...asi je to malý zázrak..Zázrak,že všechno bezvadně klape...Mám v rodině několi hudebníků včetně dědy,ale přesto nemám hudební sluch..Pouze já a má mamka...Ale snažím se...mám doma klávesy...A hraju alespoň trochu..sice jen pro sebe,ale hraju...Dnes už asi po 10. A baví mě to...Dělám malé pokroky...umím zatím jen 3 písničky...primitivní písničky...ale mě to pro radost stačí...Vím,že nikdy nebudu umělec...Vím,že nebudu nikdy pořádně hrát...Ale I TOHLE MĚ STAČÍ KE ŠTĚSTÍ...Jsem šťastná...ani nevíte jak...Myslím,že bychom měli mít radost z věcí,které ostatním připadají normální...Nečekejme velké zázraky,když ke štěstí stačí i ty maličké...Děkuji všem,kteří věří v maličkosti...děkuji všem,kteří mě podporují..................děkuji...................
napsal/a: Adus-Hka 21:46 | Link komentáře (0)
napsal/a: Adus-Hka 21:35 | Link komentáře (0)
Je to tak,život je někdy těžký..Překonáváním samu sebe...
Ale všechno špatný je vlastně k něčemu dobrý?! Kdybych alespoň našla význam týhle často řečený věty...Proč pořád toužíme po tom,co nemáme,místo toho,abychom si vážili toho,co právě prožíváme? Jo za poslední dobu jsem si asi milionkrát řekla,že už to lepší nebude,ale musí!Přece existuje něco,co zvedne náladu a je to alespoň trochu zábavné..Chybovati je lidské..A proto se za svoje chyby nestydím,ale beru si z nich ponaučení-stejně jako tentokát..Byly to krásný okamžiky,ale už jsou pryč-nenávratně...NEsnášim neupřímnost..A na to jsem nalítla..nesnažila jsem se něco řešit...A život jde dál,co bylo,to bylo a už o nezměním...Bohužel bo naštěstí?
napsal/a: Adus-Hka 19:53 | Link komentáře (0)Aby sis uvědomil cenu sestry zeptej se někoho kdo ji nemá. Aby sis uvědomil cenu deseti let zeptej se nově rozvedeného páru. Aby sis uvědomil cenu čtyř let zeptej se maturanta Aby sis uvědomil cenu jednoho roku zeptej se studenta který propadl u závěrečné zkoušky. Aby sis uvědomil cenu devíti měsíců zeptej se matky, která dala život dítěti, které se narodilo mrtvé. Aby sis uvědomil cenu jednoho měsíce zeptej se matky která dala život předčasně narozenému dítěti. Aby sis uvědomil cenu jednoho týdne zeptej se redaktora týdeníku. Aby sis uvědomil cenu jedné minuty zeptej se člověka který zmeškal vlak, autobus, letadlo. Aby sis uvědomil cenu jedné sekundy zeptej se člověka který přežil nehodu. Čas na nikoho nečeká. Važ si každé chvíle, kterou máš. Budeš si jí vážit ještě víc, když to budeš moci sdílet s někým zvláštním. Aby sis uvědomil cenu přítele nebo člena rodiny: Ztrať jednoho. Původ tohoto dopisu není neznámý, ale přináší štěstí každému, kdo ho pošle dál. Drž se pevně těch, které miluješ!
napsal/a: Adus-Hka 19:52 | Link komentáře (0) Na tomto světe je minimálně pět lidí, kteří tě milují tolik, že by pro tebe zemřeli.
Je minimálně 15 lidi, kteří tě doopravdy milují. Jediným důvodem pro to, že tě někdo nenávidí, je proto, že chce být jako ty. Tvůj úsměv přináší radost i těm, kteří tě nemají v lásce. Každý večer na tebe někdo mysli, než jde spát. Pro někoho znamenáš celý svět. Někdo by neměl pro co žít, kdyby tě nebylo. Jsi zvláštní a jedičný(á). Někdo, jehož existenci ignoruješ, tě miluje. I ta největší hloupost, kterou uděláš, slouží k něčemu dobrému.
napsal/a: Adus-Hka 19:49 | Link komentáře (0)
Slovo úvodem:Ahoj,všem,kdo sem zabloudí!Protože život je změna,a momentálně se toho mění spousta..Nebaví mně dosavadní nicnedělání.Mám pocit,že se věci od doby,kdy bylo všechno skvělé najednou změnil-jsou nenávratně pryč..Hodnoty,které jsem v minulosti považovala za méně "cenné" se mi teď zdají nepostradatelnými k živobytí.Změnily to především zkušenosti...
Tento blog slouží pouze jako osobní deník ve virtuální podobě..
napsal/a: Adus-Hka 19:45 | Link komentáře (0)
