Ach jo...nikoli od Fulghuma 29.Září 2006
Znáte ten pocit, když se v životě potkáte s někým, s kým si od první chvíle rozumíte, kdo vám prostě vážně "sedí" a neshledáváte na něm nic odpudivého a divného? Těžko uvěřit..., ale mě se to stalo. ;-)
Někdy v polovině letních prázdnin jsem si tady (na tomto serveru) začala dopisovat s jedním sebevědomým až mírně arogantním, přesto milým a vtipným klukem. Dokázal zplodit víc než jednu smysluplnou větu, nedělal hrubky a navíc jsem se u čtení těch jeho historek docela dobře bavila. Netrvalo dlouho a domluvili jsme se na setkání při sklence vínka, v centru Brna.
Konverzace plynula sama, úplnou náhodou jsme zjistili, že máme společného známého a museli se tomu smát. Vydrželi jsme si povídat až téměř do rána a nemělo to chybu, nebýt.........
Ačkoli jsme se od té doby už víckrát neviděli - díky mé...mno řekněme "hlouposti", čím dál častěji se přistihnu, že na něj zase myslím. Uplynul už nějaký ten měsíc a já si uvědomuju, že přestože jsem se za tu dobu setkala se spoustou zajímavých lidí, o nikom z nich bych se nemohla vyjádřit podobně.
Ach jo....
napsal/a: Africana 15:31 | Link
