Tak v pondělí 2.hého jsme se byli konečně na ty prdelky podívat.

Slečna má doma ústyhodných 87 potkánků. Něco z vlastního odchovu, něco darovaného, něco nalezeného.
Musím uznat že jsem ze samců měla opravdový respekt, když na vás tak kouká zkrz mříže 600 gramový macíček, tak to respekt vzbudí.
Nervozita ze mě opadla, když jsme si směli pochovat ty prdelky které si budeme brát. Božínku ty byli tak slaďounké. Očuchávali nás, koukali na nás a vůbec se nás nebáli. Láska na první pohled .

No ale teď kterou že? Nakonec to dopadlo tak že si budeme brát obě.
Kdyby jsme si vzali jen jedn jednu, bylo by jí doma smutno než bysme dorazili domů, takže jsme se rozhodli pro obě.

Majitelce bytu jsme napsali že bysme si rádi pořídili zvířátko, a naštěstí je také zvířecí maminka a tak nám je dovolila. Velmi ráda se na ně příjde podívat a já budu doufat že holky budou hodné :).

O víkendu jedu dostavit pro ně klec. Nechci veškerou práci nechat na taťkovi, který je sice více zručný, ale já mám také nějaké zkušenosti a tak věřím že se nám to nakonec povede, tak jak sem si představovala.
Klícka bude se vším všudy vysoká 1 metr, a tak budou mít dostatek místa na skotačení.

Už se nemůžu dočkat až si je budu moci přivézt domů.