Ally.2

Dneska ráno jsem se probudila s nemožnou náladou za kterou bych si i já sama nafackovala. Ale co se dalo dělat i to se stává a já musím vstát i stou náladou. Samo zřejmě aby se neřeklo, tak jsem vstala levačkou. Dalším příjemným šokem, byla nabíječka na mobilní telefon, která mi pocuchala tlapku. V duchu jsem nadávala jako špaček s tím, že raději nikam nejdu nebo se cestou ještě zabiju. Koupelnu jsem přežila bez jakékoliv újmy což bylo velice nečekané a překvapující , po té náladě a nabíječce jsem si byla jistá, že mě čeká mýdlo a sjezd po koupelně za velikého hluku, co více koupelnu jsem přežila. Pak má obezřetnost přestala být tak ostražitá. Každé malé dítě ví, že čaj či káva která se zalije vodou z rychlovarné konvice je zákonitě horká, no nic tak aby se neřeklo tak jsem si opařila jazyk, takovým způsobem, že i hlad který jsem měla mě přešel. Oblečená a doslovně nasraná jsem se vydala ven na naší uličku “hoven”(omlouvám se za tento výraz, ale bohužel fakta mluví za vše a pejskaři neumí ohnout hřbet , čímž chci říci , že jsem také pejskař a ten hřbet ohýbám. Proč? Nerada bych se pak někde na trávě sklouzla na zavánějícím kluzišti) jen to, že jsem se zarazila jestli mám peněženku mě uchránilo od čelního střetu s právě oním zavánějícím zázrakem, který jak by se dalo čekat byl uprostřed chodníku. Když den blbec tak pořádně, tramvaj mi ujela, vlak mi ujel no má to smysl někam vůbec jezdit?Pak jsem si tolikrát vynadala, že já kráva pitomá nezůstala v posteli a nedělala mrtvýho brouka... Ale zase, když se kolem sebe podíváte a vidíte tolik naštvaných obličejů, no nestojí to za to je vtom podpořit? I já je svým výrazem podpořila....Nebojte večer mě čekalo překvápko a s ním i můj věčný škleb přezdívaný úsměv :D