Kopretiny

05.Září 2007 | Povídky

   

Tato povídka je o mladé dívence,která jednoho chlapce moc milovala.Byl to její vysněný princ.Chodila s ním na stejnou školu, avšak vůbec ho neznala.Věděla že on je ten pravý,psala mu dopisy,přání, a vyznávala v nich svou lásku k němu.

Když v zimě napadl první sníh,rozhodla se udělat první krok,a předala mu osobně pozvaní na víkend strávený spolu na horách.

Ten se ovšem zachoval tak, jak by nikdy nečekala.Pozvání před ní roztrhal,a vysmál se jí do očí.

Dívenka se rozplakala, a utekla domů.

Celé noci plakala, nespala, nejedla, a stale jen plakala.

Její srdíčkoto nevydrželo a dívenka slzám podlehla.

Netrvalodlouho,a po 14-ti dnech zazvonil u starého domečku mladík.

Otevřela mu stará paní a povídá " Copak si přejete mladíku ?? " Ten odpoví "hledám dívenku která tu má bydlet,miluje mně a já ji přišel poprosit o odpuštění."

Stará paní odpoví se slzy v očích " Ta mladá dívenka tu už chlapče nebydlí, opustila nás."

Zavřela, a po chvíli znovu otevřela a dala mu kousek otrhaného papíru, na kterém byla adresa.

Mladík se vydal najít adresu,hledal hledal až našel.

Stál před kostelíčkem. Obešel ho,a zůstal stát...klekl na kolenou a rozplakal se.Klečel nad pomníkem té mladé dívenky a pravil " Ty má drahá Kopretinko, proč to tak muselo být, já miloval tě a byl hloupý, jen zkoušel jsem tě." Ještě dnes tam někde pomníček stojí, a on každý den kopretiny ji nosí.

napsal/a: Amiska 20:14 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář