jen pro něho...miluju tě zlato ^-^   29.Prosinec 2009


Ondrášek,aneb co všechno jsme si prožily..Všechno to začalo už před nějakou dobou.Seznámila jsem se s ním přes kluka kterého jsme oba milovali.Toma.Náhoda tomu dala a my si začali psát.Tenkrát jsem ještě byla emo.Psali jsme si hrozně dlouho.Já se mu svěřila s takřka celm svým životem aprotože jsem mu už od začátku důvěřovala.Nevím proč nevím čím si získal mou důvěru ale je to tak.Stali se z nás za tu dobu velmi dobří přátelé x).Už od pár dnů psaní jsem ho brala jako staršího brášku kterého jsem měla den ode dne radši ... V tu dobu ještě chodil s tomem.Jenže potom se stalo to co jsem nikdy nechtěla. x( ... rozešli se a já mám pořád pocit že je to moje vinna že se rozešli.Hrozně mě to tenkrát vzalo a mrzelo protože oni dva se měli vážně rádi.Na obou mi v tu dobu hrozně záleželo a tak jsem nechtěla aby si cokoliv udělaly.Snažila jse mse co nejvíc o to aby byla štastní i když to prostě nejde.Byly jsme od sebe hrozně daleko.Potom přestal Tom chodit na icq...byl tam jen párkrát do měsíce.A tak jsem se více soustředila na ondrášku.Začala jsem si s ním hodně psát.Každý den jsem do nocí vyčkávala na icq jestli příjde.Proč?...asi protože když jsem si s ním psala byla to pro mě úleva.On tu pro mě vždy byl a pomohl mi.Ale jednou...Jednou jsem ho hrozně zklamala.Do dnes toho lituji že jsem ho tak podrazila.Víte jak?...Měla jsem ho už dost ráda a tak jsem mu řekla že kdyby si chtěl cokoliv udělat musí mi to říct než to udělá.On mi slíbil že tedy ano a chtěl abych mu to také slíbila.Já mu to slíbila ale už jsem to nedodržela.x( ... byla jsem na dně.Chtěla jsem to zkončit.Jenže jsem tím jeho nechtěla zatěžovat.A tak jsem mu řekla že se stěhujeme.Někam kde není signál na net ani na telefon.Jenže když jsem tu chtěla udělt našel mě bratr.Přivedl zpět domu.Tenkrát jsem ondráška hrozně zklamala x( .. do ted toho hrozně lituju.Kdybych mohla vezmu to zpátky ale čas ovládat neumím x( ... nějak jsme se přesto přenesly a zčaly se spolu zase bavit.A tehdy,...tehdy jsem si uvědomila co k němu vlastně cítím.že to není přátelstvý.že to není nějaká sourozenecká láska.Ale čistá láska vycházející z mého srdce.Uvědomila jsem si že ho miluju ... ale nedokázala jsem mu to říct. Hrozně mě to trápilo.Pořád jsem myslela jen na něho a nikoho jiného.Nedokázala jsem se na nic soustředit než jen kouká do monitoru počítače.Pořád jsem hleděla na icq na jeho kontakt.čekala jsem jestli příjde.Až jednou ke mě přišla kamarádka.Měla jsem depresi jaké mívám celkem často.Chtěla mi pomoct a tak mi namýchala cosi do skleničky.Alkohol.Já to vypila a chtěla další.další a další.Nakonec jsem se opila.Což se nemělo stát.Na icq přišel ondrášek a já na něho vyhrkla že ho miluju...to se nemělo stát.Byla jsem už dávno smířená s tím že mu to nikdy neřeknu.že to v sobě budu dusit.Ale já mu to řekla...Tkže už věděl pravdu a to mě trápylo ještě víc.Nicméně po té události pro mě začal znamenat ještě víc.Zčala jsem ho brát jako nedílnou součást mého života.Součást mě samotné.Když nebyl na icq nedokázala jsem mít dobrou náladu.Tehdy...od té doby mám jen jediný sen.Setkat se s ním...moci ho obejmout.-chtěla bych i něco víc ale já lidi do ničeho nenutím-...Ondrášek mě změnil.Musím říct ale že k lepšímu.Naučil mě se vypořádat s problémy.Naučil mě žít.Naučil mě milovat.Ani nevím jak se mu to povedlo x) ... asi to bylo nevědomky ale pomohl mi víc než kdokoliv jiný.Ukázal mi nový styl goth.A já pochopila že ten styl mi sedí.Ne emo nebo hip-hop le gothic.Každou noc sedávám u okna.Dívám se z okna do tmy.Nemůžu spát.Myslím na něho.Myslím na to jaké by to bylo kdyby ke mě cítil to co já k němu.Myslím na to jaké by bylo ho moci obejmout.Myslím na to jaký by byl život bez něho-hrozivý,smrtelný,- bez něho už bych nebyla.Po dlouhých letech jsem nšl můj smysl života a důvod proč žiju.Je to on. I když mě nemiluje tak přesto ... u mě si v srdíčku najde místo vždycky.žiju jenom pro něho. Tak je to i dnes.Sedí u okna a dívám se do tmy.řemýšlím o něm.A tohle co píšu...tohle je to co jsem ze sebe chtěla už tak dlouho dostat.Tohle je to co doopravdy cítím a co cítit budu. Ani kdybych řekla milionkrát děkuji...neoplatila bych mu to všechno co pro mě udělal...Ani záchrana jeho života by mu to nikdy neopltila.Chci mu to oplatit to co pro mě udělal.Ale je to těžké.On jediný dokázal to o co se pokoušelo už tolik lidí. On jediný mi do života dokázal vnést trochu toho štěstí.A tak když se mě dnes někdo zeptá co je tvůj smysl života..tak odpovím jediné.On ... ondrášek ... člověk kterého miluji.Na kterém mi záleží ze všech nejvíc a kterého nechci NIKDY v životě ztratit.I kdyby jsme měli zůstat na věky jen přátelé.I kdybych nikdy neměla tu příležitost se s ním setkat.Protože on mi pomáhá už jen tím že žije x) ... miluju tě .................. napsal/a: AnGel-Of-DeStrUcTion 03:03 | -_*myšlenky*_- Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

AnGel-Of-DeStrUcTion 29.12.2009 03:40:53

Myslím,že jen pro Tebe, stojí za to žít, do pekla či do nebe, chci za Tebou jít. Jsi osudem mým, je to k zbláznění a já dobře vím, že se to nezmění. Láska mě pohltila, oči mám zaslepené, mysl mou otupila, a to vše kvůli Tobě.