Měla jsem za to že jsem vždy měla pravdu. A přece se mi skoro na každé svatbě stane,že se najednou dostaví onen magický okamžik a já si začnu přát být také jednou něvěstou .Ze zasnění mě vyvedla Markéta kráčejíí k panu oddávajícímu v nádherných šatech...horní díl,těsně obepínal její štíhlý pas, odhaloval její bronzově opálená ramena s tetováním malého tygříka!Dvě řady perel zdůrazňovali útlost její šíje a široká sukně se při každém kroku pohupovala dopředu a zase do zadu,neslyšně jako obláček!Jenže mě takové štestí potkat nemůže,a ne jen pro to, že nemám útlý pas ani šíji,ale proto,že jsem v životě neměla štěstí.Sami po přečtení pochopíte... napsal/a: AndeLenny 15:31 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář