Andromeda-Black

Slunce

Nastavuje nám svou přívětivou tvář ,

avšak kdekomu po zádech běhá mráz .

Čím to asi může být ?

Pořád je tu něco co musíme objevit .

Avšak , kdo si může jist být ,

že pořád stejně se bude mít ?

Nikdo , nikdy a nikde ,

zajímavá to slova ,

ale já mám pocit , že mě něco volá .

Křičí uvnitř mne

a ještě dlouhou dobu nepřestane .

Dokud na něj slunce poprvé ,

nezasvitne slunce zářivé .

Beze smyslu já vím a ze mě básník nebude  , ale potřebovala jsem se vypsat trochu ze svých pocitů .