Sate
četla jsme článek jedný nejmenovaný slečny ..  hezkej článek ..a došla jsme k tomu že nejsem anděl, a nejsme ani ďábel .. jsme jen duše co čeká na popravdu těla .. tahle duše nepatřísem do tohos věta .. chi být jinde .. k čemu mi je dýchání .. když  bych radši yla mrtvá v hlavě jednoho malíře .. tak bych byla zvěčněná navždy .. a takhkle zabírám kousky míst v srdcích .. skoro neznámích lidí .. už ani nevím kdo je pravej přítel a kdo ne ..

Chtěla bych být na papíře .... jako  postavička z anime ...  mít předurčenej osud jinší osobou ... krásný to sen .. bohužel nereálnej .. co už ..

polibte mi prdel ..

Nechtěj pomě abych tě znovu viděla .. jak se usmíváš a děláš že se nic nestalo .. to by mě zničilo..

Jen tu tak bezradně sedím.. píšu tendle pitomej článek, koukám do blba do uší mi hraje Lostprphets a  slzy mi máčí tvář.
proč?
Vždyť  jsem začla nouvo kapitolu mého života kde jsem se pokusila všem odpustit na chyby sem se pokusila zapomenout otci jsem myslela že jsme odpustila... Ale za poslední 2 dny se zdá že jsme jen hrála divadlo kde jsem měla růžové brýlky. Vrýle kde bylo vše krásné ..  Tak proč když to bylo tak dokonalé končím takhle? ? zase jsem udělala chybu? Jakou? já se snažím s každým vycházet bez rozdílů jak vypadá atd .. vše se se sralo

jak bych začla.. posledních pár dní se vše hroutí .. azse si připadám že strácím kamarády ... že se vše vrací ke starému já :( ktý hnusný slečě co dokázala ublížit ale pomoci ne .. ted uližuji hlavně sama sobě : nemám se ráda .. jsem na sebe hrdá jen když napíšeu dobře písemkua to se mi poslední 2 písemky povedli .. 2 jedničky a u obouch všechny body ..  říkaj mi šprte  amě to hladí na duši.. 

Nemohu povás chtít, aby jste mě zařadili mezi své kamarády. Vždyť já většinu z vás ani pořádně neznám. Hrajete si na něco co vlastně ani nejste. Neříkám že já taky nehraji, ale také vím že nemám kamarády. NEMÁM!  není tu nikdo kdo by napsal sám od sebe ahoj, někdo kdo by ikdyž nemá čas tak by napsal to bůbé slovo co dokáže tak povzbudit.
Chtěla ybch někoho takového zznát. :(  Byla tu osoba co psala samo od sebe, jenže pak sem udělala chybua osobu startila. a nepíše nikdo . Asi to tak má být . Možná to je lepší být odtržená od lidí. Koukat na to jak s eostatní bavý a já hrát přetvářku že s epavým taktéž. Už mě to nebaví ...  Každý den se smát, nemít kluka a ani nej kamarádku, ani kamráda, který by nebyl hafo daleko ..  Chci toho moc?

To že se chováte mile neznamená že milí jste !!!

Juhů konečně soboto.. sem se těšila že se vyspím a stejně jsem se nevyspala

Jaký byl první den na základní škole? Vzpomínáte si někdo? Já ne .. Ale vzpomínám si na první týdny střední školy. Doteď jsem si nenašla pořádnou cestu za kamarády Ano je sranda, ale je to to co chci? Stačí mě jen ta sranda?

Inu vzpomínám si na 9.třídu kdy jsme psali slohovku a já napsala že jsem na smrt pomyslela tehdy jsem si to zakázala. Sebepožkozování, myslet na smrt Řekla jsme že budu jen veselá. nedařilo se. Dnes jsem přemýšlela že se holky.kluci sebepožkozujou např proto že maj vztek sami na sebe a mě napadlo proč se jen říznout a vědět že budu žít. Že budu mít jen šrám na ruce a na duši bude pořád stejnej šrám neli větší. Napadlo mě že by bylo lepší vzít velký nůž a bodnout si ho do břicha.