Sate
četla jsme článek jedný nejmenovaný slečny .. hezkej článek ..a došla jsme k tomu že nejsem anděl, a nejsme ani ďábel .. jsme jen duše co čeká na popravdu těla .. tahle duše nepatřísem do tohos věta .. chi být jinde .. k čemu mi je dýchání .. když bych radši yla mrtvá v hlavě jednoho malíře .. tak bych byla zvěčněná navždy .. a takhkle zabírám kousky míst v srdcích .. skoro neznámích lidí .. už ani nevím kdo je pravej přítel a kdo ne ..
Chtěla bych být na papíře .... jako postavička z anime ... mít předurčenej osud jinší osobou ... krásný to sen .. bohužel nereálnej .. co už ..
Mno hezký to sen, ale vskutku nereálný a hlavně není dobré žít nebo spolehat osudem..