Už zase píšu...   16.Prosinec 2007


       Ahoj deníčku... dlouho jsem tu nepsala a ani nevím proč tolik se toho stalo, a já neměla chut to tady sepisovat... ale asi jsem měla ulevilo se mi.Ale mohla jsem se svěřovat sveé nejlepší kámošcea taky jednomu člověku, kterýho jsem poznala a děkuju za to, že jsem ho poznala....Když vezmu události, jak jdou po sobě, tak s Michalem /to byl nejčastější člověk, o kterém jsem psala), jsem skončila, vůbec se spolu nebvaíme  a navíc se nemůžeme ani vystát tak naše přátelství  avše skončilo...došlo to i tak daleko, že mi málem vrazil v meinlu ale neprávem...  našel si holku moji kmámošku,ale nakonec s ní stejně není a háže vinu na mě.. ale já se tomu už směju vybrečela jsem si kvuli něho už dost .... ted máme chyby oba dva ne jen já...S Lukim ,kterýmu jsem ublížila kvuli Michala, tak se spolu jen bavíme, a to tak tak..chtěla jsem se kněmu vrátit, žer bysme opět byli spolu, ale on nechce je ten který je proti tomu, bojí se mě... že ho zklamu a udělám to co jsem mu už jendou udělala... sice jsem na to pozdě přišla a ted si mužu už jen nadávat, jak jsem byla vblbá a zaslepená Michalem....s Lukim jsme to strašně dlouho řešili,ale nemám šanci prostě budeme jen kamarádi....Má jednu špatnou závislost a já mu chtěla pomoct, se od ní otrhnoiut sice mi slíbil, že kvuli mě se pokusí přestat a jak to dopadá ..NIJAK,,,,ale s tím já nic nezmužu snažila jsem se sice nemohu říct, že dostatečně,ale snažila, závísí to jen a jen na něm.To by už mylsím i stačilo.....
         Pak 25.listopadu se mě a mojí nejlepší kámošce stala jedna udáslost ,která nás obě málem položila na kolena, pomáhaly jsme si obě dvě návzájem ,jak jen to šlo, jen my dvě jsme byly oporou.. Stmelilo nás to ještě víc, a víme, že na to, co se stalo musíme zapomenout, i když budou situace ,které přivodí vzpomínky na ten den tedy spíš tu noc.... Jsem ráda, že se z toho ted když už  uběhly 3 týdny jsme už celkem v pohodě, a mužu říct, že jsme liid házeli do stejného pytle tak jako ty dva hajzly, a potkaly jsme lidi nové, a ti nám ukázali to, že všichni nejsou stejní a to, co se stalo nám by neudělali nikdy,,, a za to můžu poděkovat, a za mou nejlepší kamarádku také. A taky jedný osobě, a ona bude vědět která to je, to kluk, který mě vyslechl a poslouchal až do konce.... je mi líto, že Tě už nebudu vídat.
        Blíží se Vánoce a já se nemužu dočkat.... a taky je ted ve škole toho na mě moc, přiznám,že jsme na to kašlala a ted na to doplácím a nějak zapomínám na to,že maturuju,,,, no mám přes Vánoce ,co dohánět bych si za to vyliskala opravdu
       

 

napsal/a: Arianna 09:26 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář