Je to takový divný, nevím co mám psát,najednou mi došli slova. Tak asi takhle.....Život mi bere to co mám ráda, život mi dává to co bych nerada... moje moto. A postupem času zjišťuji že je to fakt někdy pravda...co říct na jednustranu mám vše co bych si mohla přát... mám kluka kterýho miluju, mám kamarády,který zbožnuju, mám rodinu, která mě má ráda ale stále něco skrz prsty utíká.... když už konečně je s mým miláčkem všechno v pohodě a dokonce dokážu řídt úplně báječný tak zas něco musí přijít aby moje myšlenky nezůstali nad mým životem a srdcem stát. Něco ztrácím, nechtěla jsem si to připustit, až dneska když jsem mluvila s jednou osobou....nic moc sme si neřekli ale přece jen mi to otevřelo oči..... něco ztrácím......... něco pro mě moc důležitýho.... není kamarád jako kamarád..... je vůbec někde někdo kdo to myslí stejně jako já když se řekne že ,,za něho dokážete dát ruku do ohně" ani nevím........ proč se tak musí vše měnit...... odpověď je jen zase ,,PROČ" napsal/a: Au_gy 17:20 | Link komentáře (0)