V mých snech jsi jen ty, líbáš mě na mé rty, je to jen sen a nic víc, ze sna nezbyde vůbec nic. Jsi pro mě dál a dál, nebo je to jen sen co se mi zdál? Jsi pro mě blíž a blíž, v mém životě je další kříž. "Proč já?" ptám se sama sebe, proč já se musela zamilovat zrovna do tebe? Říkáš: "Mám tě rád." Je to pravda? Snad. Večer, než jdu spát, ptám se: "Bude se mi o něm zdát?" Pak už mou hlavu ovládnou představy, které však spánek zastaví. Opět je tu ten sen... my líbáme se v něm...