Kapitola první - smutné prázdniny
04.Srpen 2006Mno.. jak bych začal.. mám na to jen chvilku.. ale asi takhle.. na začátku prázdnin jsem si řekl že si v klidu najdu práci, přestěhuju se a na vše minulé zapomenu. To se mi ale dosud nepodařilo, a už je polovina prázdnin v tahu. Nejvíce jsem chtěl zapomenout na jednu mladou slečnu, do které jsem stále zamilovaný, ikdyž už spolu dááávno nejsme. Vypadalo to, že by se mi to mohlo povést, bylo to na dobré cestě, už jsem na ní skoro nemyslel, vídali jsme se málo. Jenže pak přišly prázdniny. Ona většinu z nich není v Praze, jenže těch pár dní co tu byla, stačilo k velkému průšvihu. Spadl jsem do toho znova. A to jsme si jen povídali. Kurva. Jenže já jsem nevěděl co s tim. Ona asi určitě ví, že na ní nemůžu jentak zapomenout, ale asi netušila, že je to se mnou tak špatné. Jednou už jsem jí to dal najevo, protože to nešlo vydržet.. naštěstí jen smskou.. ještě že je někdo vymyslel.. protože říkat jí to osobně.. to bych asi nedal.. no.. a ona mi to řekla správně.. že je ráda že jsme kamarádi, ale že to tak už zůstane, že mě má ráda, tak ať to nekazim, že by to byla škoda.. jo.. je to pravda.. jenže mě to šíleně zranilo.. doteď na ní myslím, sice už zase trošku méně, ale to je způsobený jen tím, že opět není v Praze.. Jsem zvědavej co se stane až přijede. No, a teď mi deníčku řekni, co mám dělat. napsal/a: Biidlo 18:34 Link
