BobinaaaL.

Přesně před týdnem jsem se vrátila z prosluněné Djerby, kde jsem vegetila s mamkou¨, Martinem, ségrou a babičkou a pořád mě drří přesvědcčení, že bych se tam nejradši hned vrátila:( Popravdě řečeno cestou "tam" jsem měla úplně jiný názor. Babička (vedle které jsem v letadle seděla a s kterou jsem po celých jedenáct dní také sdílela jeden pokoj) mě neustále nutila vyhlížet z okýnka na krásy naší vlasti. Chvíli jsem se snažila být za hodnou vnučku a pozorně pozorovala dění pod sebou, ale za chvíli jsem si pro jistotu vrazila do uší sluchátka a snažila se usnout. Naštěstí mám vcelkou mladou a ulítlou babičku, takže kromě pár hádek kvůli naprostým blbostem s ní probíhal pobyt v pohodě. Když jsme asi po dvou a půl hodinách opět dosedli na zem, šokoval mě kapitán letadla, když nám anglicky oznámil, že venkovní teplota je teď v podvečer 43 stupňů. Když jsme vystoupili z letadla pochopila jsem. TOHLE JE AFRIKA. Autobusem jsme dorazili do vcelku slušného hotelu s obrovským bazénem. Ačkoliv jsem první tři dny byla nešťastná a stýskalo se mi po kamarádech, po pár dnech jsem věděla, že se mi odtud jen tak chtít nebude. Největší zásluhu na tom měl asi tým animátorů, kteří se po celé dny starali o zábavu a šlo jim to perfektně. Každý den jsem absolvovala vodní gymnastiku se Zicem , turnaje v pin-pongu, petangu nebo minigolfu s Abdelem, kurzy tance s Tatoo , chodila jsem pokecat k tobogánům s Kikem , hrála šipky se Samem , vtípkovala s Maxem , a diskotéky protancovala s Kimem . Musím říct, že tak úžasnou dovolenou jsem ještě nezažila. Loučení s klukama bylo velké a plné slz. Tak snad zase za rok..

Autor: BobinaaaL. v 14:17 | | Komentáře

13.8. se konal úžasný výlet do Pardubic. Naše sestava se skládala z TÉ Míši, z TOHO Míši, z Pavlíka a mé maličkosti. A musím říct, že jsme si to nádherně užili. Sranda začala hned cestou tam, kdy se kluci rozhodli dát do přehrávače "božského Michaela", takže o kulturní zážitek jsme měli všichni postaráno. Počasí nám přálo, ale nutno uznat, že v třicetistupňovém vedru není půlhodinová cesta v autě bez klimatizace nic moc.
Takže jsme byli rádi, když Michal zaparkoval svou káru před čajovnou Chelsea a my jsme mohli na čestvý vzduch. Na místě jsme ale zjistily, že čajovna o prázdninách otvírá až v šest odpoledne, takže jsme měli zhruba čtyři hodiny na průzkum města. Vydali jsme se pěšky do proslulého pardubického nákupního střediska Grand. Tam jsme zjistili, co všchno bychom si mohli koupit. kdybychom na to měli.Z Grandu jsme došli až ke stánku se zmrzlinou, kde jsme si dali pauzu a kde měla Míša menší incident s ptáčkem. Naštěstí jsme poskvrněné Míšino triko zachránili a mohli pokračovat v našem putování. Prohlédli jsme si pár výloh, obešli několik obchodů a zakotvili v jedné úžasné kavárně.S Míšou jsme mlsaly ledovou kávu, Pája si dal svou oblíbenou kolu a Michal po zjištění, že nemají jeho oblíbené pivo skončil u minerálky. Cestou zpátky k čajovně jsme si jesště vyběhli na vyhlídku nad Zelenou bránou, kde jsme všichni střídavě zapózovali před foťákem. Cestou dolů začalo Pavla bolet u srdce, takže o zábavu bylo postaráno. Pak se ale Pavlik proběhl v parku po místní fontáně, přičemž stačil vyděsit jakousi černošskou holčičku a hned mu bylo líp. Společně jsme si pak ještě zaházeli s "frizbíčkem"(které kluci mimochodem asi po půl hodině rozbili) a pak se vydali do čajovny. Zde jsme prožili asi dvě hodinky, během kterých jsme si zahráli mikádo a obdobu televizní soutěže Hádej, kdo jsem. Pak už nás čekala cesta domů. Do hradce jsme dorazili kolem deváté hodiny plni zážitku a s úsměvem na rtech

Autor: BobinaaaL. v 13:59 | | Komentáře