Slovo Bůh, ať už to berete jakkoliv, pouze jako slovo nebo jméno pro osobu co někde sedí, dívá se a dohlíží na to aby lidi nehřešily a trestá je za sebemenší škobrtnutí. Pro mě je slovo bůh vyjádřením všeho co vidím, všeho co cítím, všeho co existuje. Bůh je podle mě to správné slovo pro to nekonečno nad námi, i pod námi. Bůh je ten princip co nás stvořil a nikdy netrestá. Je naprosto pochopitelné, že to většina lidí nechápe. Třeba taková lidská buňka, ač by byla obdařena logikou, touhou a myšlenkou jako člověk, by si také nebyla schopna uvědomit, že je lidskou součástí a že jí člověk stvořil a drží jí při životě, protože je to nad její rozměr chápání. Slovem bůh můžeme pojmenovat vše. Vše co známe i co neznáme. Vše co si dokážeme představit i co nedokážeme, protože k tomu naše mysl zatím nedospěla.
Když si tedy uvědomíme, že nejenom tak jako každá naše buňka v těle má svůj účel, ale i každý atom, elektron nebo planeta, která na světě nebo ve vesmíru je, je stvořena za nějakým účelem, pro nějako funkci, z nějakého principu. Ponouká nám to otázky jako: „Proč je tu člověk? Co je smyslem našeho bytí?“. Výsledná odpověď je mnohem jednodušší než by si lidé mysleli, oni to vlastně už dávno ví. Nejzákladnějším principem života je láska. Láska je boží princip, který celku dodává to, co potřebuje a to je pozitivní energie.
Milovat každou buňku jako sebe sama. Jak krásné by to bylo, jak by se „celek“ měl, kdyby to takhle fungovalo. To se, ale snadno řekne a hůř udělá a to samozřejmě náš veliký životní princip, bůh, moc dobře ví a proto se pojistil. Vytvořil ženu a muže a lásku mezi nimi, aby mel aspoň nějaký zdroj té pozitivní energie, když už ho člověk jako takový zradil, páchá násilí a není ani za mák pozitivní a šťastný, žene se zbytečně za spoustou falešných představ a zapomíná co je vlastně jeho účel. Láska mezi ženou a mužem, to je vlastně takový trénink v milování boha nebo jinak tzv. záchranný princip. Nevím, jestli jste byli někdy zamilovaní, ale pokud ano tak máte určitě stejnou zkušenost jako já a to je zjištění, že mi opravdu záleželo na tom druhém stejně jako na mě a možná ještě víc. Chtěl jsem, aby byla šťastná, pořád sem se snažil jí dělat radost a ani na chvilku jsem nepolevil. Dělal jsem všechno pro to, aby se měla co nejlíp a nic jí nescházelo a to i na můj úkor. Účel člověka na zemi je tedy jednoduchý, milovat a tím vytvářet pozitivní energii. No v podstatě je to ještě jinak. Účel člověka je vytvářet pozitivní energii. Nejen láska nás totiž dokáže potěšit, všechny pozitivní myšlenky jsou nám, tedy i celku, prospěšné. Pozitivní myšlenky jsou všechny myšlenky, které nám dělají radost, činí nás šťastnými. Veškeré potěšeni co na zemi existuje, ať už sou to drogy, sex nebo jídlo jsou tu proto, abychom se z nich mohly těšit a radovat a tím prospívat celku. Musíme zavrhnout předsudky a strach a začít si „užívat života“! Naše touhy jsou tu proto, abychom se měli vždy z čeho těšit, a není tedy špatně toužit na příklad po bohatství, nebo dovolené v zahraničí.
Nesmíme to samozřejmě chtít na úkor jiných lidi nebo dokonce lidem ubližovat, protože se nemůžeme protivit principu a zároveň po něm něco chtít. A tady vstupuje do hry další životní princip a to je svědomí. Jeho princip jsem alespoň z části popsal ve článku #3. Uvedu tedy pár příkladů toho, jak to funguje: cokoliv provedeme a cítíme za to výčitky svědomí, za to budeme potrestáni, protože si o to tím v podstatě říkáme. Říkáme si: to jsem neměl dělat, to bylo špatně, trest mě nemine…s takovým přístupem trest samozřejmě přijde a nemusí vůbec vypadat jako to co jsme způsobily a ani přijít ve stejnou dobu. Může mít úplně jinou formu, ale účel trestu splní dokonale.
V tuhle chvíli si určitě říkáte: a co spousta těch zlodějů a lumpů co denně kradou a znepříjemňují život ostatním lidem, proč ty nepostihne nějaký trest? Odpověď je jednoduchá, oni nemají výčitky svědomí a bezmezně věří tomu, co dělají. Vezměme si třeba takového Hitlera. Myslel si, že je neporazitelný a že dobije svět. Zabil u toho spousty lidí a málem to skoro dokázal. Pak začal bojovat na dvou frontách a najednou dostal strach, že to nezvládne, že nemá dost vojáků, že to musí prohrát. A tak se i podle jeho svědomí stalo. A díky bohu za to!
Musíme si tedy uvědomit, že když budeme milovat každého tak jako svojí manželku, přítelkyni, matku, otce prostě, budeme milovat všechny lidi a bude nám dělat radost jejich úspěch a zdraví, nebudeme cítit proti nikomu zášť ani nenávist, budeme mít vše, co si přejeme ještě dřív, než na to pomyslíme, protože přesto, že tento princip funguje pro všechny, dobré i zlé, dobrá strana (jak by řekli fanoušci hvězdných válek Light side:-)) je na tom vždy znatelně lépe, i když je těžší jít právě touto cestou…a možná právě proto.
Lidské emoce jako strach, zášť, zloba, závist, pohrdání a jím podobné, prostě negativní emoce, jsou ty nejhorší boží jedy. Ty nám kazí život. Lidstvo totiž podlehlo součásti tohoto božího principu a to že vždy má člověk možnost volby. Vždy tu bude světlo x tma, láska x nenávist, teplo x zima, dobro x zlo…aby jsme mohli pořád růst a vyvíjet se s každou novou volbou. Bez toho bychom si už vůbec neuvědomovali, že žijeme, a proto si člověk vždy musí vybrat to pozitivní, říct si ne to není špatné nebo zlé, a pokusit se to poznat ze strany lásky a radosti, ze strany boha a z jeho nadhledu.
Je to ta Nejtěžší věc na světě milovat a odpustit všem lidem co vám kdy ublížili a pro mnoho lidí je to tak nepředstavitelné že se raději uberou tou snazší cestou a to cestou zlou, negativní a destruktivní a také ubližují. Takových lidí je na světě dnes, vlivem doby a toho že se už tisíce let honíme za poznáním, které v podstatě dávno máme, ale odmítaly jsme tomu uvěřit. My ale musíme věřit, musíme naplnit naší duši vírou v dobro, lásku, mír a harmonii, protože to je smysl života. Láska mezi mužem a ženou princip, který zaručuje bohu to, že máme ještě nějakou šanci nepodlehnout veškerému negativnímu myšleni, zaručuje mu, že aspoň ty dva lidi na sebe budou hodní a budou se snažit myslet na toho druhého víc než na sebe. Láska k ženě (nebo muži) je v podstatě „kurz“ milováni boha. Naučte se správně milovat své nejbližší a uvidíte, že vše se bude měnit, kudy projdete, a vše vám bude vycházet. Nebudete nemocní a nepocítíte nikdy hlad ani nouzi. To jsou pouze projevy našeho špatného myšlení. To je další ze základních principů, které člověk nepochopil. Sám si je totiž soudcem i katem a to přesně podle svého svědomí. Vždycky se vám dostane toho čemu věříte. Dám příklad: jakmile budete od malička dítěti nadávat a říkat mu že je k ničemu a že nikdy neuspěje tak to tak nakonec bude. Je to z toho důvodu, že ono tu myšlenku přijme za svou, začne jí věřit, podlehne nátlaku a úsudku jiných lidí. Jako děti jsme velmi tvární a máme mysl do všech stran otevřenou a každý do ní uloží, co se mu zlíbí, jako děti nemáme možnost si vybrat, čemu budeme věřit a čemu ne. To přichází až s věkem a se zkušenostmi… Takže si koukejte začít vybírat a myslete!!!
