Kapky slz objímají mé řasy,

stékají dolů po tváři a laskají mou tvář.

Samota s něžností hladí mé vlasy,

smutek z mých očí jediná zář.

Pramínky krve putují po kůži,

kreslí na zemi uvadlou růži.

Slzy zalévají tekutý květ,

s výkřikem duše se zastavil svět.

Láska a bol v žilách tepou,

zoufalství a beznaděj rakev pletou.

Pletou ji z pocitů a zničené duše,

z moře slz stala se souše.

Půda co pod nohama se bortí,

pevný kámen stává se drtí.

Tělo mrtvé a bezvládné,

padá do rakve spletené.

Rakev se propadá do drolívího se kamene,

nikdo si neposteskne,nikdo si nevzpomene,

Na místě kde utichl srdce zpěv,

zbyl jen krvavý růže květ.