Třeba si to někdy přečte_a pochopí :(
06.Září 2008Oukeeej Tomiii tak tyhle ty řádky kterýma se teď budu zabívat sou jen o tobě..ty víš co mezi náma bylo, a čím vším sme prošli ,víme toho spoustu jen my dva,.. nikdo jiný ,..taky slovo bylo je na spravném místě, víš ..., ono postupem času se všechno změní, nebo spíše určitý smysl a důvod života a člověk začne dělat věci jinak než doposud...a v tom je asi ten problem___
Ty chvíle co byli s tebou byli tty nejlepší , ...vím že to možná zní jako otřepaná fráze, ale já to tak citila, proto to teda zkusim říct po svém...
Citila sem se vedle tebe spokojeně ,nic mi nechybělo vazně nic, mohla jsem ti říct cokoliv a ty si to pochopil a poradil si mi tu nejlepší možnost byl si takovy můj andělíček stražný na kterého sem se mohla spolehnut, ,,,,,,,,,,,,,,,víš vždycky když sem měla špatný den nebo se mi něco nedařilo, vzpoměla sem si na tebe co by jsi asi udělal nebo mi poradil nebo na to že odpoledne na icq si napíšeme ,a ta nalada se hned zlepší jen když sem na toto pomyseella byla sem v sedmém nebii ....řika se že máš přátelé na to aby ti pomáhaly a to si splnoval i když sme si občas nesedli..,.
Říkaval si mi .."šak nejsem jediný který by s tebou šel"....odpovím..." to ne, ale seš jediný s kterým chci jít"....a ty překvapivě povíš .." tak já tedy pujdu :)"...v tomto byl ten důvod..strašně sem si na tebe zvykla, oblíbila a kadým dnem to bylo větší a větší to upínání možná to byl ten problem ___to ted nezjistím často nad tím přemýšlím,_ani nevíš kolik mých slz máš na učtu, strašně moc!!...tomiii já ted nemluvím o tom jednom , tady je řeč o lááááásce...xD o té přátelské i trochu jiné mám tě ráda ve všech směrech vždycky si toho pro mě udělal hrozně moc ..když sem tě mohla obejmout, spat vedle takového broučíína mít tě na boku , víš byl to takový pocit...___
Jenže každý den sem se bala přesně tohoto co se stalo z ničeho nic možná ze změny, z dlouhého nevidění a nepsaní si.. bala sem se ,že jednou tu nebudeš ,budu tě potřebovat a ty tu nikde nebudeš ,nebudes mít čas ...dá se říct že svým způsobem mě dělíš, a svým způsobem mě zajímáš.
Seš pro mě osoba nepostradatelná ale nejde to, něco mi říka že nechceš, at se tě držím dál , my sme byli nejlepší tým, tolikrat sme se shodli , řekli něco zarověň , že to nespočítaš........
Nebudu říkat "Nikdy nezapomenu" or "ty a já forever" jak sme si říkaly,bykós to asi neplatí, když se to tak krásně vyvíjelo měla sem si uvědomit že to někdy i skončí a tento konec byl jak rána do srdce do toho nejhlubšího místečka co snad člověk muže mít...kolik takových lidi poznám za celý svuj život..?? jednoho? dva??.....asi težko tebe mi nikdo nenahradí myslím to važně šak mě znáš ,...... když si řeknu že toto je asi něco jako konec, což na víc mi tyto slova rvou vnitřnosti z těla ven a rve mi to nejvíc srdce .... říkam si spraví se to, bude to alespon maličko stejný jako to bylo, ale něco mi říka že asi nebude....říka se tomu "naivita" odporná věc kterou nesnáším a která naplňuje život každého z nás ....dokáže klamat strašným způsobem ..., a až potom se ukazuje jakou má člověk bezmoc...nebudu říkat sbohem,určitě si někdy napíšem,uvidíme se,... budu v to moc doufat, ale každým dnem ztracim naději, že pro mě budeš to co na začátku......
a jediné co vím je to,že ten člověk co mi to všehno říkal a psal, je tam někde uvnitř...! a s tím se asi budu muset naučit žít dál ^^..
napsal/a: ChiQuitKaaa 22:28 Link
