Po delší době, víc veselí by neuškodilo, vím, ale to mám zase v jiné části života, tak je to asi vyvážené :) nemá jméno a asi aní mít nebude, prostě mě nenapadlo, "třeba jindy" ...

Nežádám víc, nežádám víc,

Než slyšet Tvůj hlas, než cítit Tvé obětí.

Kradeš mi spánek, když se v noci máme sejít

Kradeš mi den, když v nicotu mě proměníš.

Kéž bys odcházel, snad by to bylo snazší,

Ale to rozhodnutí je na mě a váhám, mám-li se ještě vracet…

Vždyť kradeš mi myšlenky, ale co si bereš?

Snad žiješ jen pro tu chvíli nebo umíráš, že to tak musí být,

Že to musíš mít?

Nevidím do tvého srdce, namaluj jej prosím,

Protože i obrazu rozumím víc, než tvojí duši,

Snad to mě tolik mrzí …

Nadstrážmistr si posunul čepicivíc do čela, aby nebylo vidět jeho rozrušení. Ne

Že by ho překvapovalo, co všechno se může stát, ale jeholehká pověrčivost mu nedovolila zůstat klidným. Smrt v kině av předposlední řadě…On osobně by dal přednost jinému zaměstnání, leč osud tomuzdá se chtěl jinak. Znovu se odhodlal ke krátkému pohledu na dívku. Sedělav křesle, jednu ruku na opěradle, druhou položenou v klíně. „DotyčnáAnnie Wraithová byla nalezena v kině, řada J, sedadlo 8…“

„Co blbnu?“ pomyslel si muž.„Jediné co teď musím udělat je popis místa. To už nezvládnu ani ohledání?“nervózně se rozhlédl, ostatní policisté byli ale zabráni od vyslýchánínávštěvníků a personálu, takže si jej nikdo příliš nevšímal. Až na chlapce udveří. Stál a díval se jeho směrem. Jestli přímo na něj netušil, měl brýles tmavými skly.

„Dotyčná sedí v přirozené vzpřímenépoloze, nejsou zjevné žádné stopy násilí, při předběžném ohledání sev jejím okolí nenašlo nic, kromě předmětu číslo jedna krabice popcornu“sám se přistihl, jak se jeho myšlenky, ubraly směrem k večeři, od které hovyrušila zpráva o pohotovosti a to Martha zrovna udělal kuře…“ s příchutíkuře-sýr, ééé pardon,  šunka-sýr.Kabelka, peníze i klíče od auta jsou, tedy odcizeny vlastně nebyly, dle příteleRicka Glena Owense se tedy nic neztratilo…takže z tohoto hlediska můžemevyloučit loupežné přepadení“ „Jak to, že krabice je předmět doličný? To tu nenínic jiného? Už jsem asi mimo…“pomyslel si.

„Pane“ strážník nadskočilleknutím a myšlenka na kuře se na chvíli vytratila, leč ne úplně. „Pane můžu užjít? Nechci zde zůstávat déle, než je nutné“ řekl mladík. „Jistě Glene“,zabručel muž, „můžeš jít“……propustil jej. „Určitě má doma naservírované kuře!Všichni si teď šmakují na večeři, jen já tu budu muset trčet s mrtvolou,dokud nepřijede někdo ze soudního, aby si tu nebohou holku odvezl…“ pomyslelsi.

Po dvou útrpných hodinách bylivyslechnuti všichni přítomní i nepřítomní, protože mladý strážník přezdívanýCrack si opět šlehnul na záchodě. Ve službě. Kdysi býval dobrovolným hasičemale poté, co zjistil, že je crack je mu milejší, než krev a oheň se dá využítk zapálení jointu místo k vyhlášení poplachu, byl ze skupiny mladýchnadšenců vyloučen. Jejich oblíbenost tím sice zlehka utrpěla (Crackovo pozadí anonšalantní vystupování jim zajistilo popularitu při nejednom výjezdu, kdykočky samy slézaly ze stromů, jen aby je držel v náručí, lečv okamžiku, kdy se jich pár náručím minulo, protože hoch viděl na stroměkoček pět místo jedné a dle své intuice hádal, že první bude skákat ta druházleva…se rozhodlo, že u sboru zůstanou pouze členové se zrakem jako rys arysové, jak je známo, jointy nekouří…) nicméně počet záchráněných zvířat alidí, kteří přežili záchranu tím rapidně vzrostl.

V okamžiku, kdy se všichničlenové policejní jednotky, stejně jako personál, diváci, partner onénešťastnice, její rodiče, jeho rodiče, chlapec s tmavými býlemi i vůněpopcornu šunka-sýr vytratily, si nadstrážmistr konečně vydechnul. „Vidíš děvče,bejt doma, tak už jsem tuhej jako ty…měl bych břicho plný toho vynikajícíhokuřete a byl bych tak spokojenej…“ připravil si mezi svým proslovem igelit asnažil se pokud možno dívat jiným směrem, což mu ale lehce znemožňovalo jejumístit na kýžené místo.

V okamžiku, kdy se mu činkonečně podařil se zazubil a poodstoupil od ní. „Tak hotovo, teď si jdu dátsvejch dvacet, než přijedou“…zhasl v sále a odešel.

„Dobrý večer, u dnešních zpráv v osm vás vítá ReinaDevisová. Dnes večer bylo několik obyvatel městečka Ferton svědky tragickéudálosti. Při jednom z večerních filmových představení totiž zemřeladívka, 21letá Annie Wraithová. Policie prozatím nepodala k případu žádnévyjádření, příčina smrti dívky je prý stále nejasná…“

Bylo půl sedmé a pomalu sezačínalo stmívat. Annie se opírala o zeď u pokladen a občas nervózně pohlédlana hodinky. Její přítel měl, jako vždy, zpoždění, příště mu řekne, že filmzačíná dřív, třeba přijde včas. I pokladní už na ni vrhali zvláštní pohledy,přece není holka blázen, aby si koupila dva lístky a pak postávala před kinem.Vzápětí na to se u vchodu objevil Rick. Ledabyle si prohrábl vlasy a zmateně serozhlížel po prázdné místnosti.

            Děvčeobrátilo oči sloup a nechalo jej chvíli tápat. Pak se ho Annie zželelo azamávala na něj. Usmál se a vykročil k ní. Stejně ji tak trochu donutil,aby sem dnes přišla. Annie filmy milovala, hlavně komedie, Rick je z dušenesnášel, byly pro něj moc prosté. Potřeboval humor jasný a úderný a pokudmožno inteligentního rázu. Plitké zápletky prostě odmítal. Kolikrát se užpohádali kvůli výběru žánru? Ani nevěděla….Ale na rozdíl od něj přišla včas, ikdyž se jí titul zrovna nezamlouval.

            Přišlipozdě, sál se už topil ve tmě a začínaly reklamy. Když konečně našli svá místa,Annie se spokojeně usadila, co záleží na filmu…má tu přece Ricka, proč se bát.Usmála se a ochutnala popcorn, trvalo jí, než ho naučila, že to je věc, kterák filmu prostě patří.

            Rick seotočil a shledal, že dopolední hádka je zažehnána. Děvče zkoumalo obsahkrabičky s popcornem a vypadalo spokojeně. Ulevilo se mu. V tenokamžik začal film…Děj byl spletitý a tak pozorně sledoval vše, co se na plátnědělo. Věděl, že Annie určité typy scén nemusí a tak, když nějaká přišla nařadu, jemně ji vzal za ruku. Konečně se mu začalo vyjasňovat, oč se vlastnějedná, kdo stojí na čí straně a samým vzrušením nad počínáním postav stiskldívce ruku ještě víc. Dějství vrcholilo, až se tajil dech, co bude dál? Kdo tedy stojí proti komu?

Ještě při titulcích muv hlavě dobíhaly souvislosti. „Ten konec bych uzavřel trochu jinak,nemyslíš? Mohlo by to mít ještě pokračování..takhle to usekli…divný konec“chvíli se odmlčel. Dívka nic neřekla. „Ale co, i tak to docela ušlo. Příštěvybereme něco lepšího“ stále pozoroval plátno, jako by tím snad závěr mohlzměnit. Pohladil dívku po ruce, už zůstali skoro poslední a dole se objeviluklízeč. „Tak pojď“ řekl. Ticho. Jemně ji vzal za paži aby naznačil, že už musíjít. Nic. „Annie, nespi. Už to skončilo…“ Ano. Byl konec. Annie nespala.Nevěděla, že na ni mluví. Byla mrtvá. Annie byla mrtvá.

Tak se jdu ve čtvrtek zase nechat vysát, no jo...tři měsíce vždycky utečou jako voda...

Tak bych tu konečně ráda upozornila všechny ty "zodpovědné lidi", co si dávají v obcích 150, že zdaleka neohrožují jen sami sebe a přilehlé okolí ale že my, odvážlivci co tři měsíce si většinou právě kvůli nim chodíme protrpět dárcovství....jen kvůli tomu, aby oni měli tu možnost zjistit, že to asi nebyl dobrej nápad, brát to v kilu tou zatáčkou přez ručku, že....nezdá se vám to jako trochu luxusní způsob zjištění, že machrování je fakt zbytečný?

Tak ještě jedna ... ať už je léto!!!!!! :o)