12.Říjen 2008, napsal Clementina v 19:05 ... já a můj život
včera sem měla jít na schůzku s jedním klukem, se kterým se o té schůzce domlouvám skoro 3 měsíce... těšila sem se na ní... sice je upe jinej typ kluka, který mě normálně bere.... ale díky tomu, že ho znám ze školy se nebojím s ním jít na schůzku... no a tak sme se domluvili, že mi ještě dá vědět jestli teda ta schůzka platí, protože předevčírem byl zapít svoje narozky s kámošema, který měl v úterý... tak čekám sms nebo telefon celý den... ono nic... tak v 7 večer mu volám... nejdřív to nebral, ale pak to vzal... nj, ale já sem ho vzbudila... omlouval se, že nikam nejde... že je unavenej... co se dalo dělat... nebylo to poprvý co se to takhle stalo... z ničeho ho neobviňuju... jen doma slyšim, že si ze mě dělá jen srandu... ale já mu věřim... tak doufám, že si to nepokazí... tak sem včera večer nakonec byla sama... opět doma... místo toho abych sem se mazlila s nim a udělala si s nim hezkej večer, mazlila sem se s kotětem co máme a upekla bábovku...
 
Komentáře (0):