ty jo.. dneska kam vlezu tam slyšim o včerejšim díle soukromých pastí... spousta lidí, říká, že to je hrozný tohleto, ale neuvědomují si, že to je kolem nás... že je spousta holek, co si tímhle prošli a zažili a nemuselo to bejt od nevlastního otce, ale může to být od někoho jiného... třeba od někoho koho máte hrozně rádi a přesto ten dotyčný je schopen tak ublížit, že stačí 3 minuty a už se vám změní život... něco takového jsem si taky zažila... je to už dávno, ale je tomu tak... dneska vím, že sem byla v tý době tak blbá, že sem to nikomu neřekla, ale dnes vím, že říct to je lepší, než to tajit... doma nikdo o tom neví, ale je to fakt hrozný.. nejhorší je, že teď mi stačí jen na kalbě od kluka, se kterym tancuju, jakejkoliv pohyb kterej mi tu situaci připomene a já jdu do kouta... i když se mi to fakt stalo před hrozně dlouhou dobou, přesto sem se s tim stále ještě nevyrovnala a mám s tím stále problémy... byla bych ráda, kdybych sem se z těchto stavů dostala, ale nevím jak.. zkoušelo to spousta lidí, ale nepovedlo se jim to... to co se mi stalo, mě stále pronásleduje a asi bude... nevím... je to hodně psychické a problematické, ale vděčím svýmu nejlepšímu kámošovi, že to bere upe v poho a se ráda, že ho mám... naštěstí s vikim můžu řešit upe vše.... jak chlapy, tak sex, minulost, budoucnost, školu... viki, sem ráda, že tě fakt mám a že tě znám tolik let... jo je to hrozný, 6 let je 6 let, ale je to tak... ale zase na druhou stranu je to dobře, že nejsi heterák... s žádnym heterákem bych nemohla rozebírat mužský a chlapy a vše tak jako s tebou... mám tě ráda...