Tak tu mame tentokrate dalsi z tech uzasnych dni. Ach jo. Se uz druhy den premlouvam, k tomu, ze musim jit autisku prezout boticky. Kdyz me se do toho tak nece. Ale dneska uz snad. Mam divnou premyslivou naladu a to se mi vubec nelibi. Potom vetsinou vymyslim neco jako trakar, nebo neco podobne logickeho. Ale proc se lide dokazi zmenit temer ze dne na den. to prece nejni normalni. Nebo proc nemuzeme mit to na co zrovna myslime, nebo co si prejeme.Stoprocentne jsem zjistila, ze absolutne nema cenu si neco planovat, protoze se vzdycky stane neco, co ty plany dokonale zhati. Ale plany jsou prece potreba, nebo nee. Ja bych rekla ze ano. Kazdy ma prece plany a sny. Nikdo nemuze zit dlouhodobe jenom dalsim nastupujicim dnem. Nemit na co se tesit. To je blbost. Proc musi byt zivot takovy jaky je? No i kdyz kazdy jsme si strujcem osudu sveho, jenom kdyby nas dokazal nekdo aspon trosicku popostrcit tim spravnym smerem. napsal/a: Cristina 11:31 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář