Jo, valstně a nedávejte si... 09.Listopad 2006
Jo, valstně a nedávejte si to višňový latté z Mekáče. Denska jsem ho měla možnost ochutnat a přijde mi, že chutná tak,jako smrdej v ZOO zebry nebo žirafy a tyhle zvířata. Děsnej hnus.
A ještě. Taky mě napadlo, že se zúčastním literární soutěže u nás na škole. Nejprve mě k tomu málem přinutilo to, že Drajsixtová pochválila spolužačce naprosto otřesné básě ...dalším bodem bylo to, že mě zajímalo, zda by zabodovala nějaká sračku typu zurčícího potůčku v podzámčí (samozřejmě v kategorii próza, ačkoli mě teď napadlo, že v kategorii poezie by se daly ty hrůzy v podobě zurčících potůčku, záčících kotoučů a zpívajících vánku pořádně koncentrovat) a posledním bodem bylo přátelské provokování Katky. Jenže nadevším zvítězila lenost, takže nic originálního typu měsíc, kulatý jako rybí oko, shlízel na krajinu pod sebou, nebude. Chm zase mi jen o kousek unikla pulicerova cena....
napsal/a: CrunkLadyAl 17:37 |
Link komentáře (0)
Jenže Bertramku jsem si letos nevybraly jen my s Katou, ale i známá čtverá jednota – Blonďaté Hovado, Kulturista, Krasavec a Tlustý Prase alias prdel Budeš, ke kterým s přidala i Krysí panenka, jak sjem začaly s Katou přezdívat jednho obzvláště dementního na namyšleného spolužáka a skupinka děv, které také nemám příliš v lásce. Děv z ních se nadšeně účastní natáčení porna a třetí s jim za to směje, ale přesto je plácá po zádech a xichtí se na všechny ostatní. A navíc jsou dvě z nich tak vymaštěný, až nechápu, že nenásledovaly holuba. No nic.Ono složení zájemců o prohlídku Mócartova chvíli domova nás donutilo změnit program. Čili tedy... Přednáška o Pobaltí a úvod do pomocnejch věd historickejch.Ačkoli to bylo mírně zmatené a obrázky na plátně nebylo vidět a komentář ke všemu byl vilnius- kostel, Vilnius, kostel, Vilnius kostel, vše svou roztomilostí zachraňoval onen učitel propagátor s rozkošnými našedivělými vlásky a s- i navzdory sportovnímu duchu- narůstajícím bříškem, takže to ve výsledku bylo pěkné.
A vědy historický, musím říct, i když nejsem žádná fanynka, že byly jako vážně dobrý, prostě.
A viděla sjem z okna Petra Poláčka, toho domnělého skoro alkoholika s roztomilým úsměvem, co se účastnil superstár.
napsal/a: CrunkLadyAl 17:34 |
Link komentáře (0)
Ale abych ty dny nemusela mezi kýmkoli tráwit moc dlouho, snažíme se s Katou, která na tuto vec sdílí názory se mnou, hledat nejkratší možná nejkratší netradiční program. A již v druhaku jsme přišly na to, že nejkratším možným programem je návštěva Bertramky, zvláště, když chybí průvodce, kterého nahrazuje hi-fi věž podezřelé kvality. Bez lidského průvodce se ui přes vešeré snahy učitelů určitá nemalá skupinka lidí tlačí nakonec expozice a táhne s sebou nejen šprty, ale i ty učitele, že. napsal/a: CrunkLadyAl 17:26 | Link komentáře (0)
Proto jsem nadšena z každého dne, který můžu tráwit mimo obklopení čuráků a několika píč. Jedním z takových úniků je powětšinou netradiční školní den, který trávím ve společnosti jiných (možnáčuráku a možná píč,a el taky možná pohodovejch lidí- a jak to ej, to se nedozvim, tak mě to nemusí trápit. napsal/a: CrunkLadyAl 17:25 | Link komentáře (0)
Se swými spolužáky chodím do třídy již tři a kousek roku. Nenávidím je od prvního momentu, co jsem je měla tu rádoby čest, vidět je u pokladen na nádraží při odjezdu na sporťák. I přesto, že je nesnášim tak dlouho, si onu věc neustále připouštím a i po téhle nekrátké době, kdy s nimi trávím wětšinu týdne, jsme ne ně schopna nadávat. Pravda, ne nijak vynalézavě, ale většina spolužaček už na nadávky zcela rezignovala a ovládla je naprostá apatie.... napsal/a: CrunkLadyAl 17:21 | Link komentáře (0)
zírám do... 06.Listopad 2006
zírám do monitoru.
Opět začnu svými zdravotníi porblémy.
Zřejmě jsme po mámě zdědila náchylnost k migréně. NA čemž by nebylo nic tak strašného, kdyby se mi ovšem migréna při každém nástupu neprodlužovala. Má první trvala pár hodin, má další o něco více.. a tak dále, až to došlo sem, kde trvá už šestý den.V důsledku migrény se mi che neustále zvracet nebo omdlívat.(což je ale si tím tlakem) a v závislosti na síle bolesti mě bud brní jen nos, nos a rty až úplně všechno.podezřelostí také je, že hlawa mě bolí hlavně jako zezadu,co ono to je? týl?- na spáncich taky, samo, ale wzdu fakt víc, v důsledku toho bolesti přezdívám zadní migréna.
V úterý jsjem tedy šla do školy, kde jsem celé wyučování prohekala, musela si koupit kolu a opravdu všemi silami zaržovat z racení. Prášky na hlavu nezabíraj, samozřejmě. a na blití nevím, co mám mít. No, každopádně sjem pláchla z nějaký jetý přednášky a místo toho k doktorovi. jelikož mě hvězda wyhodila (již jindy), že mám mít dospělého rpaktika, udědila jsem se jestre dej do čekárny dr. Šmatláka, zapsala se na papír a čekala. ze doktor dorazil čtvrt hodiny po tom, co už mel ordinovat, beru, ale že jsem byla na papíře zapsaná první a místo mě sestra volala nejaký důchodce, to už se mi líbilo o hodně míˇn, ale dobře. Nakoenc jsem nevydržela a vrazila ji do ruky jakejsi papír od hvězdy, na jehož základě jsem mela být zařazena ke šmatlákovi,....
Sestra jej odnesla do kobky a mě nechala venku, za chvíli s e vrátila a sděila mi, že si mám dojít k Hězdě pro kartu. "Hm, a nemůžete mě teď vzít?" ptám se "No néé, to máte na tu kartu!" "A wy mě jako teď nevezmete?" "No néé, to musíte mít tu katu?" "takže mě jako nevezmete?" "No né, to si tady vyplníte a dojdete si pro kartu." "nevezmete, hm" tak teda jo, sestra odešla a já šla ke hvězdě- která prosím sífdlí pod šmatlákem pro kartu.
Hvězda samozřejmě nikde. JIstě.
Myslím, že kdybych v čekárně umírala, odehrálo by se něco jako "nene, tady né, slečinko, tady nemáte kartu, šup, šup, umírat si jim, koukejte se vyplazit z chodby! Ano, ošetříme každého, kdo to potřebujue, .....hvězdička... má – li kartičku pojištěnce- svou a platnou a... má li u nás kartu....tak vy nepůjdete... no prosím, tak si tu chcípněte...pane šulín, tak pojďte prosím s tím nežitem na zadku dál"
Naprosto nasraná jsem se teda vydala koupit chlebíčky na "oslavu" ketrá byla v plánu. Cestou z lahůdek jsem si koupila noviny- rozhodla sjem se totiž, že je budu praavidelně číst- ale zatím je jen pravidelně kupuju- a snědla jeden z dacetijedna chlebíčků.
Doma jsem pak vztekle telefonovala strejdowi, kteréj mi ještě sdělil, že ej dost možný, že mi Hvězad katru nedá, že její Mengele j¨í kartu taky nechtěl dát....vopravdu jako jo. vzkaz některým doktorům ůRhata na vás, vy parchanti!"
napsal/a: CrunkLadyAl 17:20 |
Link komentáře (0)
