Nedávno jsem prožila nádherný den s miláčkem....ne že by s ním každý den nebyl nádherný, ale tenhle byl tak trošku jiný....Měli jsme čas, spoustu času, který jsme neměli jak využít....Ocitli jsme se ve Futuru a prolezli všechny obchody a ne jednou, pořád se zastavovali, pusinkovali, tulili se k sobě...Bylo to kouzelné...šli jsme do knihkupectví ... tam jsme nebyli spolu snad nikdy a pořád jsme měli čas...Jsme zvyklí neustále jezdit autem, protože to můj miláček prostě miluje...vždy se nakoupí a jede se ... nemáme na co čekat, ale tentokrát jsme čekat museli a mě to vůbec nevadilo...na pizze jsme mohli sedět do nekonečna a ten čas neutíkal rychle, ale já jsem přesto měla skvělý hřejivý pocit, že jsme se po strašně dlouhé době zastavili, užívali si jeden druhého, bez spěchu, tlaku....mohli jsme se zastavit, líbat, povídat si .... Prostě není nad to sem tam na něco čekat a ten čas takto vyplňovat...tak šup...na chvíli se zase zbavíme auta lásko a budeme čekat, ať si můžeme užít jeden druhého.... napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 20:07 | Link komentáře (0)



Padající hvězdička :-)   14.Prosinec 2006


Dneska jsem po strašně dlouhé době viděla padat hvězdu, bohužel jsem si ale nestihla nic přát ... asi mi hlavinka v té zimě zamrzla. No jakože si myslím, že i lidem kolem mě, kteří to viděli - nevěřím, že ti si stihli něco přát :-) Možná je celkově zvláštní, že v prosinci bylo hodně hvězd, i když jich mnohdy bývá ještě víc, ale jo .... bylo jich dneska na 14. prosinec docela dost .... napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 19:17 | Link komentáře (0)



Stužkovák   11.Prosinec 2006


"Stužkovák" Toto jednoduché slovo, nadepisující část tohoto deníku skrývá slzy, smích, alkohol, tanec, proslovy, soutěže, krásky v nádherných šatech. Skrývá pár hodin, které byly dlouze a těžce připravovány. Padlo spoustu hádek, výčitek ... a výsledek??? Výsledkem není stužkovák, ale STUŽKOVÁK. Pro mě grandiozní akce, připravená opravdu skvěle .... připravená námi pro nás .... už nejsme studentky, nýbrž MATURANTKY - dospělé, chytré .... co to povídám(píšu). Jsme "děti" - malé holčičky, které trošku vyrostly, oblékly si krásné šaty a šly se nechat pasovat na maturantky. Šly jsme tam se svými sny, přáními, názory, prostořekostí ... pořád jsme malé holčičky a ani maturita nás nezmění na dospělé. Čeká nás pár hodin, na které se budeme dlouze připravovat ... jen pár hodin, které můžou změnit náš život .... ale až tak vážné to není! Slovy Evičky Foldýnové: "Řekli jsme si ne! Žádné reparáty, žádné neklasy, žádné falšované omlouvenky. Budme fééééééér a když MATURA tak pro všechny.

Jediným mým přáním je, aby naše maturita byla také tak GRANDIOZNÍ jako byl Stužkovák.

Všem maturantům - Štěstí a šťastnou ruku a doufám, že budume tvrdit jako x milionů lidí před námi: "Vždyť to byla jenom fraška!" napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 22:14 | Link komentáře (0)




Dneska jsem se dívala opět na "Superstar". Ačkoliv mi zpívající talenti vůbec nic neříkají a po vypadlých adeptech na Superstar se slehla zem .... alespoň zatím mi to tak připadá ... musím se vší soudností říct (nebo spíše napsat), že jediným důvodem proč se dívám na Superstar je Leošek. Jedinečný, originální Mareš. Ano - je pravdou, že ho lidé buď milují a nebo nenávidí a já patřím k těm, kteří ho milují - jeho humor a připravenost a také velice skvělá pohotovost mě vždy dostane do kolen - kde se hrabe Negrešová či Brzobohatý. To byli jen opravdu velmi slabí předskokani před hvězdou jeho kalibru. Pro moderování se snad narodil a pro mě patří na pomyslný olymp českého showbyznysu. Můžeme ho milovat nebo nenávidět - něco mezi tím? U Leoše něco mezi tím snad ani není ..... napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 22:03 | Link komentáře (0)



Reklamace   06.Prosinec 2006


Přišla mi na mobil reklamace od osoby, které je v podstatě tento deník věnován, že neví pro koho to píšu ... ach ouvej. Řekla bych, že je to víc než jasné .... Všechny záznamy jsou věnovány Janu Nesrtovi - mému dlouholetému, věrnému a milovanému miláčkovi! Tak snad lásko už si budeš jistý, že to je fakt pro tebe napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 21:29 | Link komentáře (0)



Lidské teplo!!!   03.Prosinec 2006


Víte, které chvíle mám asi uplně nejradši ... no nedá se říct nejradši ... plno chvilek mě dokáže okouzlit, vzbudit ve mě zájem a nutkání na takové okamžiky vzpomínat se vyskytuje příliš často ... Ano ... pravda na tyto okamžiky vzpomínám, vždy když sama usínám ... prostě mi něco chybí. Chybí mi vůně a teplo lidského těla, chybí mi ty dotyky, letmé polibky ... miluju usínání v náručí, miluju probuzení v noci a ten pocit, že se můžu přitulit ... Bezpečí, láska a cit ... to všechno můžeš vyčíst při usínání s milovanou osobou. Lásko nastěhuj se mi do postýlky! napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 18:40 | Link komentáře (0)




Je to prostě šílené jak člověku někdy může být smutno. Toužím po teplém objetí, po sladkých polibcích, po usínání u televize s milovanou osobou ... Chtěla bych ho mít tak blízko a jen se tulit ... jde o tu chvíli kdy víte, že patříte jeden druhému, kdy víte že snad i pro toho druhého dýcháte ... Asi člověku, ale takhle musí být, aby si uvědomil jak moc MILUJE! napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 20:09 | Link komentáře (0)



Klapka poprvé!   13.Listopad 2006


Právě dnešním datem se stala má malá holčička, holčičkou velkou ... GRATULUJI! Ať tvůj první, zůstane i tím posledním! napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 18:24 | Link komentáře (0)



PRVNÍ POLIBEK   06.Listopad 2006


Píše se rok 2002 ... venku není zrovna nejtepleji, taky je tu podzim. Kalendář ukazuje 22.10. ... pár dní po mých patnáctých narozeninách, no jo už jsem velká holka. Lavička na Prokešově náměstí je teď mým útočištěm, které se mnou sdílí jeden moc sympatický kluk ... vidíme se vlastně podruhé v životě ... přemýšlím proč si toho máme tolik co říct, i když náš rozhovor se točí snad jen kolem jedné věci ... "Dej mi pusu" "Proč musíme vždycky začínat my" .... Sakra ten kámen v břiše ... co to jen může být - snad mi podlamuje nohy jeho úsměv a upřený pohled. No jejej .... ještěže sedím ... PRVNÍ POLIBEK - jemný, pomalý, chtěný ... motýlci v břiše. Kdyby jen v břiše, v srdci, v hlavě, všude ...
Píše se rok 2006 ... Milovala jsem. Miluju. Milovat budu .... Táhne mi na dvacet...tenkrát jsem byla velká holka. Co jsem teď ... Stará baba? Možná. Hlavní je, že jsem pořád stejně ZAMILOVANÁ! napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 19:50 | Link komentáře (0)




Dneska za mnou přijel "mazlik" - přijel asi o půl čtvrté, přesně po jeho semináři ... ještě brzo ráno byl v práci, podívat se jestli jde i bez jeho přítomnosti vše tak jak má .... byl u mě hodinu. Pak jel ... Jel na třídní schůzky jeho miláčků, které trénuje a pak jel rovnou na seminář rozhodčích ... z něho mi volal: "Miláčku tak tvůj manžel všechno stihnul tak jak má" - Takže a teď k tomu co vlastně miluju - Miluju lidi úspěšné, lidi nic nestíhající, lidi žádáné, lidi na předních místech, lidi, kteří nedělají to co každý, osoby ctižádostivé, prahnoucí po tom nejlepším ... ty, kteří se snaží dostat výš než to jen jde ... uplně tam, kde snad ani dosáhnout nemůžou ... přesně ty osoby, jako je můj mazlik ... nesnesla bych vedle sebe nějakého budulínka, který by mi dělal to co by mi na očích viděl ... je možné že jsem svou druhou polovinu poznala již v patnácti? Nevím ... snad ... doufám ... miluju ... Moc miluju toho týpka co na mě nemá čas pro své povinnosti, toho týpka, o kterém vím, že jednou bude hodně vysoko ... možná je to tím, že je opak mě ??? Možná, že jeho úspěch považuju za svůj - vždyť i já jsem ta, která ho podporuje a miluje ... napsal/a: D-e-n-d-u-l-a 17:34 | Link komentáře (0)


Starší články >