Lex Barker (Alexander Crichlow Barker jr.)

Lex Barker se narodil 8. května 1919 v Rye v New Yorku. Jeho slavní předci pocházejí z Kanady, Anglie a Holandska. Lex byl přímým potomkem zakladatele kolonie Rhode Island - Rogera Williamse, a sira Williama Henry Crichlowa, někdejšího generálního guvernéra Barbadosu. Navštěvoval internát, renomovanou Philips-Exeter Academy, kde byl výborným hráčem fotbalu a běžcem, a poté začal studovat inženýrství v Princetonu (později přerušil). Jeho otec vlastnil stavební firmu a doufal, že jeho syn jednoho dne firmu převezme.

Alexander vyrůstal na vesnici a již brzy se u něj projevila láska k farmářskému životu a ke koním. Otec ho učí již ve dvou letech plavat, ve třech letech pak jezdit na koni. Díky obchodům svého otce poznává Lex již brzy svět - Anglii, Itálii, Francii a Egypt. Své nadšení pro film objevil již jako pětiletý při představení v Paříži, kdy byl promítán němý film "Ben Hur". V roce 1936 přichází poprvé do styku s divadlem. Nejdříve je však činný jako osvětlovač, kulisák a asistent režie. Doma dochází ke sporu, když svému otci oznámí, že by se chtěl stát hercem. Otec totiž chce, aby Lex pokračoval ve svém studiu. Cesta ke slávě je trnitá, velký průlom nepřichází a tak pracuje v rodinném podniku. Pracuje tvrdě na stavbě - od sedmi od rána do pěti hodin odpoledne - a v 19 hodin již začíná večerní škola, kde pokračuje v přerušeném studiu inženýrství. V roce 1941 se novopečený inženýr hlásí dobrovolně na vojnu. Základní výcvik absolvoval ve Fort Benning (Georgia) . Již v roce 1941 se stává poručíkem, bojuje v Anglii, v Alžíru a v Itálii. Přivodí si těžké poranění hlavy a krátce před koncem války také zranění nohy. Je dopraven zpět do Ameriky a po propuštění z vojenské nemocnice v Arkansasu je dekorován jako nejmladší major armády.

Znovu se pokouší prosadit se jako herec a v roce 1945 obdrží smlouvu s 20th Century Fox. V tomto roce si směl zahrát také menší vedlejší roli ve filmu "Doll Face". Následuje několik filmů nejrůznějšího žánru. Avšak žádná z jeho dosavadních rolí neznamenala větší průlom. V roce 1948 přichází jeho velká filmová šance: Lex ztělesňuje Tarzana po Johnym Weissmüllerovi. Režisér je Barkerem nadšen a po filmu "Tarzan und das blaue Tal" natáčí jako Tarzan další čtyři filmy. Barker je ale postupně těmito filmy znechucen, neboť zatoužil po náročnějších rolích. Poté začal hrát v mnoha dobrodružných filmech, westernech a kriminálkách. V roce 1954 natáčí western "Gold aus Nevada", avšak jeho Tarzan-Image mu brání, aby dostával ještě lepší role ve velkých produkcích. Nejvýznamnějším filmem se stal v roce 1959 "Sladký život" Federica Felliniho, který v Itálii vyvolal řadu diskuzí, pro Lexe však představoval vrchol jeho kariéry. V Římě se Lex seznamuje na jedné párty s Arturem Braunerem, který ho angažuje do svých dvou filmů ("Im Stahlnetz des Dr. Mabuse" a "Die unsichtbaren Krallen des Dr. Mabuse"). 1962 následuje další film "Frauenarzt Dr. Sibelius".

Protože byl Lex v Německu kladně přijat, angažuje ho Horst Wendlandt jako Old Shatterhanda pro svou první filmovou mayovku "Poklad ve Stříbrném jezeře". Tato role mu přinesla nesmrtelnou slávu - málem k tomu ale nedošlo, neboť Barker nebyl příliš nadšen, že by měl zase hrát v nějakém westernu, ještě k tomu v německém. Jeho tehdejší žena Irene Labhart (oženil se s ní v roce 1959) ho naštěstí přemluvila, aby tuto roli přijal. Role Old Shatterhanda mu byla šita na tělo, ačkoliv se lišil od své literární předlohy. V roce 1962 však Barkera potkala životní rána: Zhruba dva roky po narození syna Christophera mu zemřela jeho milovaná žena Irene Labhart, která trpěla leukémií.

Mayovská hysterie je však v plném proudu. V roce 1963 Lex natáčí první díl z trilogie "Vinnetou", v roce 1964 natáčí tři mayovky: "Old Shatterhand", "Žut", "Vinnetou II.". Zároveň se v tomto roce zasnubuje s Titou Cervera, se kterou se pak 6. března 1965 žení. Natáčí mayovky "Divokým Kurdistánem", "V říši stříbrného lva", Vinnetou III.", "Poklad Aztéků" a "Pyramida boha Slunce", thriller 'In Beirut sind die Nächte lang', a western "Peklo Manitoby". V roce 1966 je Lex při udílení cen Bambi zvolen nejoblíbenějším zahraničním hercem. Natáčí western 'Wer kennt Jonny R.?' (Hledá se Johnny R.) a 'Vinnetou a míšenka Apanači'. V roce 1968 natáčí svou poslední mayovku "Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti". Filmových nabídek však postupně ubývá, hostuje ještě v populárních TV-sériích "The FBI" a "It takes a thief". V roce 1972 se rozchází s Titou, rozvod však nenabývá právní moci. 11. května 1973, tři dny po 54. narozeninách, umírá Barker na ulici v New Yorku na srdeční infarkt.

Lex byl celkem pětkrát ženatý: s Constance Thurlow, se kterou měl dceru Lynne a syna Alexandera, s Arlene Dahl, s Lanou Turner, s Irene Labhart, s níž měl syna Christophera a s Titou Cervera.