25.Říjen 2008
CESTA
Když už nás bolest škrtí,
náš život brzo skončí smrtí.
Chystají mi už oprátku,
nic už nebude v pořádku.
Chystám se na dlouhou cestu,
a pomalu oblékám si vestu.
V rukou drží kytici růží,
a cítím, jak život se mi úží.
Cesta bude dlouhá,
a mě už zbývá minuta pouhá.
Nechci tě tu nechat,
a sama někam spěchat.
Mé srdce uvnitř puká,
proč jsou to tak velká muka?..
Připadám si jako za mřížemi,
všichnis e najednou cítí tak poníženi...
(c) Daniška
Autor: Dani_SWEET_girl v 19:29 |
Komentáře (0):