30.Červen 2008
HRAČKA
Já už jsem asi jako hračka,
a kdo mě nepotřebuje, hned mě v ruce zmačkaá.
Teď budu pořád chodit s maskou,
každý den se trápit nad otázkou.
Nad otázkou: "Proč se to muselo stát" ?
vždyť já, a ani mé srdce se už neumíme smát.
Těch pár krásných chvil,
připadalo mi to, jako by´s mé srdce pochopil.
Ale jenom na dva dny,
ajá už teď nic nechci, jen mé krásné sny.
Já věděla, že to tak dopadne,
a můj život se na kusy rozpadne.
Ale proč to skončilo tak brzy?
Mě už nic nezbylo...jenom ty slzy...
Slzy, které se mi po obličeji valí,
se vzpomínkou na to, jak jsme byli malí...
(c) Dani_SWEET_girl
Autor: Dani_SWEET_girl v 21:19 |
Komentáře (0):