25.Prosinec 2007, napsal Dark.Crow v 06:02

Ty pláčeš a já Ti nemůžu utřít slzy.

Ty padáš a já Tě nemůžu chytit.

Ty prosíš a já Ti nemůžu nic splnit.

Promiň...

 
napsal Dark.Crow v 05:43

Na tebe nikdy nezapomenu,
Jeden pohled a hned si vzpomenu.
Tvá fotka tebe mi připomíná,
Tvůj hlas pořád mi napovídá.

Do mého života vznesla si žár,
Já už nevím co bude teď dál.
Ty víš co bylo a nebylo mezi náma,
Já přišel o dalšího kamaráda.


Promiň že nestalo se to co si chtěla,
Promiň že do života přišla tato chyba.
Já vím je to zbytečné psát,
Ty víš že jsem tě měl moc rád.

V životě si měla co si chtěla,
O vše si přišla když ti duše uletěla.
Na Tebe nikdy nezapomenu,
Mrzí mě že už Tě nikdy neobejmu!

 
09.Prosinec 2007, napsal Dark.Crow v 09:20

 

  • Život je dlouhá a bolestivá sebevražda.
  • Smutní nenávidí veselé a veselý nenávidí smutné.
  • Smutek jen stěží utopíš v alkoholu, bývá totiž zatraceně dobrým plavcem.
  • Mám ráda samotu - sem víc zvyklá na své vlastní vady než na cizí.
  • Samota se proměňuje v osamělost, když si člověk nemá co říct.
  • Buďte každý den nějaký čas o samotě!
  • Nikdo není smutný sám pro sebe.
  • Samota netíží tolik jako prázdná slova.
  • V samotě se nenajde víc, než kolik se do ní vzneslo.
  • Ten kdo žije osaměle, se musí sám k sobě chovat slušně a s dávkou hrdosti, nechce-li klesnout v očích toho posledního člověka, který mu zbyl, toiž v očích sama sebe.
  • Nejlepší přítelkyní bývá někdy samota, neobtěžuje nás alspoň svojí přítomností.
  • Samota je krásná ale musíš mít někoho, komu oo ní vyprávíš.
  • Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá potuchy, teprve až se zaplní bolestí, dozví se o jejich existenci.
  • Bolest není od lásky nikdy daleko!
  • Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem:Nic se nenaučíš bez mistra.
  • Bolest druhých nám pomáhá nest bolest vlastní.
  • Nápadněji dávají najevo smutek ti, kteří mají menší bolest.
  • Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže hlavní problém tkví v tom, kdo je ten s kým má člověk zůstat, zůstaneli sám.
  • Nejsilnější člověk na světě je ten, který je nejvíc sám.
  • Tvou bolest nářek nezhojí, jen prozradí.
  • Slzám dát průchod je vhodné, pláčem se zbavujeme hněvu.
  • Humor je nejdůstojnější projev smutku.
  • Častý smutek člověka níčí.
  • Největší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi umřel.
  • Život brzo zkončí a pak nám nikdo nedá nic za to , jestli jsme byli smutní nebo veselí.
  • Nic není tak truchlivé, jako když se někomu tvrdí, že je smutný, ale že by měl být veselý.
  • Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel.
  • Těžké je mlčet, když cítíš bolest.
  • Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už dlouho nebude žít.
  • Bolest jediná odolává závisti, není tedy z tohoto světa.
  • Rádosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
  • Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.
  •  
    napsal Dark.Crow v 09:02

    Nebudem ti volať, nebudem ti písať
    Zakazuješ si ma, som si viac než istá
    Nebudem už hľadať tiene v tvojich oknách
    nepoviem ti o tom, ja som toho schopná

    Moje nohy v šľapkách, z tvojho srdca trčia
    Nechceš ma tam celú, vraj spomienky ťa mučia
    Dve ružové čiarky na tom teste stoja
    Ty netušiac tvrdíš, už žiadne MY, moja
    už žiadne MY, moja
    už žiadne MY, moja

    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem
    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem

    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

    Náš labilný vesmír sa aj tak ďalej točí
    To si len ty myslíš, že keď ti zídem z očí
    Resetnúť tie roky pôjde jednoducho
    Lenže budem všade, ja sa šírim vzduchom

    Nechcela som veľa, chcela som len teba
    Našiel si pár príčin, prečo sa to nedá
    Dve ružové čiarky ostávajú moje
    Ktovie či sa spýtaš, či je malé tvoje

    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem
    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem

    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

    Neboli len pre mňa namotané básne
    Naučené vety o tom, čo je láska
    V mobile tie básne chvíľu boli krásne
    Vymazal ich život, sfúknem ťa, nech zhasneš
    Fuuuh

    Tvoje dni sú plné žien a pomaly mi svitá
    Je mi jasné, že si ideš v iných prioritách
    Spamätáš sa neskoro, keď vrátiť sa nedá
    Raz ti príde ľúto, že vyrastá bez teba

    Keď ti začne chýbať vôňa môjho smiechu
    A pomaly ťa začne zmáhať sila toho hriechu
    Kúsok z teba zostal so mnou, budem dobrá mama
    Kašlem tvoje práva, ostanem s ním sama

    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem
    Bez teba to zvládnem
    Aj bez teba to zvládnem

    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba
    Pod paplónom schúlená
    Hlavné je sa nebáť
    Keď sa žena pomýli, miluje teba, miluje teba

     
    12.Listopad 2007, napsal Dark.Crow v 12:20

     

    Bílá Hora

    Stav ne podobný usínání.
    Tma je však jiná , než je obvyklé.
    Přilbylce zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání.
    Ticho je nápadné a nezvyklé.
    To ticho je nápadné a nezvyklé.

    Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli.
    Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl.
    Ten tvůj byl namalován blískavou čepelí
    a jen tak se náhle z mhly vynořil.
    Jen tak se náhle z mhly vynořil.

    Tajemná ruka kohosi neviditelného
    nahoře zhasí v oboře letohrádku
    hvězda svíci žití tvého.
    Své milé panně nikdy už nepolíbíš čelo.
    Pomalu prchá z obalu podstata
    a země zpátky přijme tělo.

    Plály tenkrát oči plály,
    když statečné a pyšné vlajky vlály.
    Stáli, pevně v řadě stáli,
    jenže zimní loutka nerovná se králi.

    Do konce zbývá jen pár okamžiků
    a z toho všeho bude zase nic.
    Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku.
    Ty jsou teď ožralí a s mečem čumí na měsíc.
    Ožralí teď čumí na měsíc.

    Myslíš na to jak přes tělo kamaráda padáš
    k cizímu meči docela svědčil úprk
    a tvá nechráněná záda.
    Je hloupou tečkou za žitím udatného reka,
    že malá díra tě otevírá právě z druhé strany,
    než bys čekal.

    Plály tenkrát oči plály,
    když statečné a pyšné vlajky vlály.
    Stáli, pevně řady stáli,
    jenže zimní loutka nerovná se králi.
    Hráli jste si na armádu hráli.
    Věčné ledy potom rychle tály.
    Smáli jste se protivníkům v dáli
    a pak utíkali.

    V té malé, cizí, pitomé zemi
    bez žoldu vypustil si duši.
    V té zemi bohaté na problémy
    přestalo tvoje srdce bušit.

    V zadnici světa hrdino zapsal si se jménem do dějin.
    Konec nadějí tvoje jméno rádi tady zapomenem.
    Jen bílá hora zůstane černou bílou horou
    a u nás navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou.

    Plály tenkrát oči plály,
    když statečné a pyšné vlajky vlály.
    Stáli, pevně řady stáli,
    jenže zimní loutka nerovná se králi.
    Hráli jste si na armádu hráli.
    Věčné ledy potom rychle tály.
    Smáli jste se protivníkům v dáli
    a pak utíkali.

     
    05.Listopad 2007, napsal Dark.Crow v 11:52

    Pro lidi jako jsem já,tu je jen skryté místo......Je to jedno velké tajemství co nikdo nezná......Jen já.....

     
    napsal Dark.Crow v 11:24

     

    Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu,nikdy se už nevrátím zpátky,jsem pryč,u sebe cítím změnu..

    Nechci být už nikdy Tvou,nebudeme spolu,půjdeme cestou svou,tou velkou štěrbinou..

    Štěrbinou dále po Dunaji,své jizvy zašiju,bolí to stále jako v Máji,ale ničeho litovat nikdy nebudu.....

    Píšu jeden vzkaz,který je nejspíš zkrat.....Milovala jsem Tě moc,už jsi temná jako noc.....

    Změnily jsme se obě dvě,Ty svou cestu znáš..hodně štěstí přeju Tobě,upřímně..Víš to....Snad?

    Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu........Dávám Ti poslední sbohem,opatruj se a nezapomeň.......Láska je jak zvuk u klavíru......

     

     
    27.Září 2007, napsal Dark.Crow v 15:33

     

    Jsi jinde s myšlenkami..Přitom myslíš na to jedno a to samé..Je to choroba??Ne..Zamilovanost?Asi ano..Lásku prožívám,když se opravdu zamiluju každou mou buňkou v těle..Je to tak velké krásné tělesné teplo,že kolikrát nestíháš vnímat..

     

    Psychická fibrilace..Jde tyto dvě slova spojit??Když má člověk představivost tak dá..A když tomu věří tak si to prožije..A pak se od toho se odvíjí tělesné pocity..Motýlci v bříšku..Vzrušení,vášeň a něžnost..Všechno se mísí dohromady jako nějaký parfém..Až Ti vznikne taková vůně,která Ti vyhovuje..A podle toho jaký člověk je,tak tak dlouho ten parfém má..Někteří krátce..A nekteří navždy..

     

    Slyšíš ten zvuk??Zvuk klavíru??Tomu se říká cit..Tomu se říká láska…….

     
    06.Květen 2007, napsal Dark.Crow v 18:52

    Měj aspoň trochu trpělivosti

    Ještě stále mě bolí láska,kterou sem ztratila

    Až potom možná všechno přestane bolet

    Jenom nebýt v Tvém náručí dnes v noci..

    Nebuď taková tvrdá na moje city

     

    Neboť já,potřebuju čas,

    Mé srdce ztuhlo a už nic necítí

    Tak zatím co se léčím,

    Zkus mít aspoň trochu trpělivosti..

     

    Opravdu chci začít od začátku

    Já vím,chceš být mým zachráncem

    Si jediná na kterou se můžu spolehnout..

     

    Snažím se být silná,veř mi

    Pokouším se přez to přejít

    Je to komplikované,ale rozumíš mi..

     

    Protože potřebuji čas

    Moje srdce ztuhlo a už nic necítí

    Tak zatím co se léčím,

    Zkus mít aspoň trochu trpělivosti..

     

    Ano měj alespoň trochu trpělivosti..

     

    Neboť tato rána je tak hlubokou,

    Bylo to těžké,

    Ale já musím věřit v sebe..

     

    Měj alespoň trochu trpělivosti..

    Měj alespoň trochu trpělivosti..

     

    Protože já,já potřebuju právě čas

    Moje srdce ztuhlo a už nic necítí

    Tak zatím co se léčím

    Zkus mít alespoň trochu trpělivosti

     

    Měj trochu trpělivosti,

    Mé srdce ztuhlo a už nic necítí

    Tak zatím co se léčím

    Zkus mít aspoň trochu trpělivosti..

     

     
    22.Duben 2007, napsal Dark.Crow v 18:13
    Cukor je v káve, blízko sa máme, ešte spíš.
    Ospalé ráno, z dňa vidieť málo, skoro nič.
    Môjho muža snov, mám pod perinou, ja snívam...

    Jak rybky v sieti, tichý bozk smiem ti nežne dať,
    otvor už viečka, horím jak sviečka, poď sa hrať...
    Pevne si ma chyť, zo mňa neodíď, poď splývať...

    REF:
    Nádych, výdych, mám pery dosť blízko, ruky nízko, aaach
    ja som z tých, čo vždy majú málo, večer aj ráno

    Sedem dní v týždni, miluj ma, píš mi, že ma chceš, aaah...
    Pusou mavdýchni, skôt spomaľ než zrýchli,
    ja chcem tiež mať ťa v puse, vieš...

    S mojím mužom snov, som pod perinou, sa zbláznim...

    2x REF

    Chcem byť nakrátko, hladko obratko spletená,
    už doticha dýcham, odnikiaľ nikam, písmená...

    jééééj

    Keď sa pohne vlak, zabije ma fakt, že nie si...
     

    Starší články >