Zapomínání na vzpomínky
Už dva měsíce zapomínám na to jak sme spolu byli,
Na to co krásného jsme spolu zažili.
Na každou pusu, úsměv, pohlazení,
nebo v tvé náruči probuzení.
Chybíš mi každým dnem víc a víc,
po tobě nezbylo mi už vůbec nic.
Jen zlomené srdce,ticho, bolest,
proč všemu krásnému, musí být vždy konec?
Teď přišla chvíle, kdy mohla sem tě zpátky mít,
tys nechal se ovládnout strachem, a já zas nemám nic.
Nechci nic jiného, chci jen tvou osobu,
jak tě dostat, je doufám mnoho způsobů.
Ale víc možností jak tě ztratit,
kdybych jen tak mohla ten čas vrátit.
Honza je v poho kluk a dobrej kamarád,
jenom ty z toho děláš zas dramaťák!
Ty si to co chci, co miluju jen,
ty si můj neuskutečnitelný sen!
Miluju tě celou duší,
poď blíš a uslyšíš, jak mi srdce nahlas buší.
