proč trpíme? 22.Listopad 2006
Jo, to je ta otázka, kterou mi nikdo nezodpoví přitom bych jí tak chtěla znát, spousta z nás má velké a zranitelné srdíčko, ale přitom taky dost silný, málo kdo ho má tak silný to se popřít nedá... V mém srdci je bolest a stále jí překrývám o to víc cejtím strátu lidí který tak mám ráda, je těžké mluvit o svejch citech aniž bych je měla pohromadě, je nás tisíce kteří trpíme a hledáme pomoc i když říkáme že ne, chtěla bych vám jen vysvětlit, jen asi to že tohle není chytrost to psát ale prožít to stím druhým... Tak abych se vrátila k tomu o čemž píši... Píši o tom co každej prožil a třeba nemá nikoho, někdo má, má samozřejmě štěstí tak jak si to vlastně veme... Nebudu radši psát o jinech srdcích, budu radši psát o svím at se to nikoho nedotkne, jojojo:o))) me srdce je plné a nevysvětlitelné a právě proto tak bolí, když procházi věčným prokletím a přitom se tak jen brání...Každýmu z nás je jasný že nejde bejt celej život štastne ani niják dokonalej nebo tak něco, pak by to nebyl život kterej nám byl danej, bud ho přímem a jdem svou cestičkou nebo tou ktero máme zvolenou jako každej jinej. Já jsem si několikrát říkala že tenhle život není hezkej a přitom když se člověk zamyslí a podívá okolo sebe tak po nějáký době řekne, to byla jen má chvilková přectava kterou jsme v poctatě chtěli vidět, jo je to pravda o to víc když vidíme něco co nám tolik nevyhovuje tak je jasný že se to zprotiví, proč potože zase naše duše či srdce trpí, je to vždy jen nanás jak si to vezmem a příjmem, já jsem odjakživa byla najivní, hloupá holčina co neměla rozum, ale jednoho dne se našel člověk co si mě našel sám, ještě to nikdo nezažil možná už ano... Nejsem jasnovědec asi si myslím že by to měl každý poznat, jujuju:o))) tak abych uzavřela stránku a zapsala to jen ted v kostce-nikdy nemyslete na druhý ale ani ne jen sami na sebe... Neberte to jako že by jste neměli na nic myslet bejt prostě na urovni, jojojo:o)))
napsal/a: DomisekDomisek 19:11 |
Link komentáře (0)
