Uvaha

22.Září 2008

Je to sila. Vracim odkud jsem utekla,protoze se mi ztyska. Vracim se abych zacala znovu. Vracim se jina[v necem] Vracim se a mam trosku strach. Vracim se tam,kde me maji radi,tam,kde ted sem potrebna. Vracim se a vlastne je to novy  zacatek.

Nejvetsi ironii je,ze my se starame o blaho druhych ale ti druzi si vesele ziji dal a za zady se nam potajmu smeji.

Tohle nepatri u vsech ale vetsinou to tak je. Je az tragicke ja nektere situace bereme tragicky. Hloupe situace. Apon pro me,ted uz ale chapu to. Jenze zivot je trosku o necem jinem,neni o tom,navazat se na sveho partnera a zit jeho zivot,je to o tom zit,prozit zivot,poznat nove lidi,nove veci,treba i nove zeme.

Ale i ja nekdy jako by zastavim a premyslim,hodne premyslim ale potom se necvo stane a vrati me to do reality  a najednou  vidim vse jinak,jasneji a zda se mi to neskutecne smesne tak jako tenhledenik. Deniky jsou od toho aby byli soukrome ale tyhle denik tady,to je o tom,aby  sem o tech druhych neco vice vedeli,treba chvilku popremyslime nad slovy co byli napsane,treba se tomu zasmejeme,mozna si poplaceme. Clovek nechce byt sam,protoze se samoty boji,videl by sam sebe a vsechny iluze co si vytvoril by se rozplynuli. Tak proc chceme vedet kym sme,kdyz z toho mame strach? Neni to smesne? Kamaradi nam nereknou jaci opravdu jsme. Co se taklhe podivat do zrcadla?

napsal/a: EF-88 11:42 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář