Stala jednou ve dveřích ze šatů ztřásla stres v botách pálil jí útěk...prý odešla z románu před láskou zbabranou zlomená jako růže z pouti...Běžný úraz dvou bláznů...v klícce srdce je prázno...láska je na střepy nikdo jí neslepí...i duše přestala v ní spávat...tak stojí ve dveřích něco v ní umírá říkám jí to se přece stavá ...běžný úraz dvou bláznů ...v klícce srdce je prázdno...v hlavě má stále jen průvan...utíká sám prý bůh ví kam z milostných románů k nám ...vzal jsem jí do ulic žít se dá od nuly taxíkem letěli jsme listím v čekárně na slova začal jsem odznova příběh před kterým odešla z knih...Běží jim čas v malé kavárně svět dokud nezjistí že lásky už není v laciných románech šlohli záruční list každý z nich ví že jednou musí přijít...každý na ní čeká...z milostných románů k nám....ten samej příběh s ní hraju. napsal/a: EXTHASY 03:48 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář